Švihov – vítejte v pohádce!

Temnotou noci se ozývá zoufalý nářek. Voják stojící u hradní brány ho dnes neslyší poprvé ani naposled. Plačící dívka, zavřená v jedné z hradních komnat, bez přestání naříká: „Prosím, pomozte mi…!“ Nad jejím neštěstím by se slitoval i kámen z nedaleké Zlaté bašty, ne však hradní pán Půta. Je vládcem nad životem a smrtí, nejvyšším soudcem Českého království, hejtmanem Plzeňského a Prácheňského kraje. Jeho moc mu nadobro zatemnila mysl: K poddaným je krutý a mstivý – jakýkoliv náznak odporu trestá mučením a smrtí. Právě Půtovi „vděčí“ České království za zavedení neomezeného nevolnictví: On prosadil, že každý obyčejný venkovský člověk bude otrokem bez svobodné vůle. On také unesl mlynářovu dceru Katku, kterou teď drží násilím na Švihově.

Nebohá Kateřina zanedlouho umírá, prý žalem. Na Půtu je však pozemská spravedlnost krátká. Až jednou: Plášť noci opět skryl hradní věže i jejich okolí, jen osamocené louče vrhají matné světlo na hradní sály. Šlechtic leží na posteli, jeho tvář zalitá krví se kroutí ve smrtelné křeči: nastala poslední hodinka hradního pána. Půtovy zakalené oči zírají do tmy – na protější stěně se míhá temný stín. Snad jen měsíční paprsky vytvářejí divokou hru světel? Nebo ho balamutí jeho unavená mysl? Noční ticho náhle přeruší praskot přerážených trámů. Odletující kusy střechy padají na podlahu komnaty, kde ještě před chvílí ležel šlechtic. Nad nejvyšší věží vyšlehly jiskry. Dnešní ráno bude šťastné pro všechny Švihovské – hradního pána si odnesl satan!

Půta Švihovský byl skutečnou historickou postavou, žijící v 15. století. Byl to rozporuplný člověk – schopný, ale velmi zlý. Zemřel na nemoc, ale lidové vyprávění jeho smrt patřičně přikrášlilo. Na hradě najdeme mnohá místa související s jeho životem i smrtí: V bývalé hradní ložnici, kam návštěvníci nemají běžně přístup, chybí kus klenby: Tudy prý odletěl i s tímto šlechticem čert. Ve vstupní hale hradu je odlitek Půtova náhrobku. V jeho okolí mají prý zvířata a někteří lidé nepříjemné pocity. Ke Švihovu také neodmyslitelně patří bílá paní – v tomto případě má jít o ducha utrápené Kateřiny. Jde ve všech těchto případech jen o historky pro zvědavé turisty? Můžete se sami přesvědčit při některé z nočních prohlídek tohoto nádherného hradu. Nebo ve dne: Švihov je nezapomenutelný vždy!

Oříšek nejen pro Popelku

Mohutný, pozdně gotický hrad Švihov – jedna z nejkrásnějších českých historických staveb – byl založen kolem poloviny 14. století pány z Rýzmberka. Najdete ho několik kilometrů severně od Klatov, v městečku se stejným názvem, jakým se pyšní hrad. Již od svého založení byl vodní hrad chloubou svých majitelů, podobná stavba nebyla nikde v okolí! A výjimečný je dodnes: Vždyť jeho překrásné, pohádkové panorama je zcela jedinečné. Této výjimečnosti si všimli i filmaři – natáčela se tady pohádka Tři oříšky pro popelku i další. Obklopen vodními obrannými příkopy je doslova klenotem středověkého opevňovacího stavitelství. Pro menší vojsko byl Švihov prakticky nedobytný. Jeho důmyslný obranný systém počítal i s možností, že se voda z příkopů částečně vypustí a ztíží tak postup zuřivým dobyvatelům, kteří se budou bořit do rozbahněné země. V praxi však nebyla ochrana vodními příkopy dokonalá: Početné husitské oddíly při dobývání Švihova prokopaly jeho náspy a obránci se museli vzdát. Hrad je také zvláštní tím, že ho „hlídaly“ čtyři bašty, pojmenované podle barev: Zelená, Bílá, Zlatá a Červená. Zlatá bašta se ve své původní podobě nedočkala dnešních dnů – byla na příkaz rakouského císaře po konci třicetileté války zbořena, což měl být jen začátek totální demolice hradu. Panovník se totiž bál, že se zde usídlí nějaký odbojný český šlechtic. Ale švihovské zdi jsou velmi pevné, dělníkům se jejich ničení příliš nedařilo. K likvidaci zbytku „švihovské vodní pevnosti“ naštěstí nakonec už nedošlo (kromě části jižních hradeb). Hrad byl totiž pro obranu na konci 17. století již téměř nepoužitelný.

---

Švihovské tipy:

> hrad je otevřen od května do října po celý týden, v dubnu a říjnu o víkendech a státních svátcích, občas se tu pořádají noční prohlídky

> vybrat si můžete ze dvou prohlídkových tras: první okruh lze pracovně nazvat rytířsko-šlechtický; uvidíte, kde žilo panstvo: interiér Červené bašty, vnitřní nádvoří hradu, parkán, vstupní a hodovní síň a dámskou ložnici, kapli Nanebevzetí Panny Marie, taneční sál a zbrojnici. Druhá trasa by byla ještě v nedávných dobách nejspíš nazvána dělnicko-rolnickou: vede přes strážnici, vnitřní nádvoří, středověkou černou kuchyni, fraucimor, gotický sál, kancelář panského správce a rozsáhlé švihovské sklepy. Všechny místnosti jsou „dobově“ zařízeny.