O mýtické Ithace slyšel snad téměř každý. Málokdo ji ale skutečně navštívil. Domovina antického ithackého krále a legendárního cestovatele Odyssea dodnes symbolizuje díky Homérově příběhu naplnění, návrat ke kořenům a znovu nalezení útočiště. Hranice mezi skutečností a fikcí jsou na Ithace notně rozmazané. Zabloudit v čarovné přírodě, opředené mytickou minulostí a nedotčené turistickým ruchem, je tu velmi snadné.
Ithaka nadchne bezbřehé romantiky i dobrodružné cestovatele, kteří rádi objevují skryté kouty divočiny po vlastní ose. Navzdory bezprostřednímu sousedství s větší a známější Kefalonií je mnohem tišší a méně prozkoumaná. Místní lidé jsou přátelští, pohostinní a hýčkají si staré řecké i lokální tradice.
Po stopách Homérova příběhu: Vydejte se k Arethusině studně pod “Krkavčí skálou” Korax. V tomto čarovném koutě přírody se Odysseus po návratu na Ithaku setkal s pasákem vepřů Eumaiem. Studnu najdete jen kousek jižně od města Vathy. Dva a půl kilometru jihozápadně od Vathy leží Jeskyně nymf. Odysseus v ní údajně ukryl své poklady, které mu daroval Alkinoos, král Faiáků.
Druhý nejmenší z Jónských ostrovů je necelých třicet kilometrů dlouhý a sedm kilometrů široký. Leží prakticky na dosah ruky od velké Kefalonie – za průlivem širokým pouhé čtyři kilometry. Pobřeží poseté desítkami odlehlých pláží s drobnými oblázky omývá průzračné moře. Na mnohé z nich se dostanete jen na lodi.
Opuštěný ostrov si oblíbily i slavné osobnosti. Britský princ Charles tu strávil líbánky s princeznou Dianou. Americká ikona popu Madonna po své dovolené na Ithace koupila luxusní vilu.
Motýlí tvar Ithaky utváří dva téměř totožné vápencové masivy spojené úzkou šíjí Aetos a zátokou Molos. Západní pobřeží je drsnější, tvořené syrovými skalisky prudce čnějícími z moře. Východní strana je přívětivější a mírně členité pobřeží ukrývá několik přírodních přístavů – Frikes, Kioni nebo hlavní město ostrova Vathy. Díky vydatným zimním dešťům je ostrov po zbytek roku svěží a plný zeleně i vzrostlých borovic, cypřišů, dubů a olivovníků.
Vyzkoušejte v rámci objevování místních zajímavostí ochutnat tradiční ithackou kuchyni – slaný koláč s treskou, rajčatové kuličky, rybu savóro (smažené filé v octě, s rozinkami, rozmarýnem a česnekem), tserepáto (kuřecí maso grilované v hliněném hrnci na ohni) a jako sladkou tečku medový rýžový dezert rovani.
V roce 1953 většinu kulturního bohatství Ithaky zdevastovalo silné zemětřesení. Zbyla jen hrstka staveb z dob před přírodní katastrofou. Kouzlo místních měst a vesnic se přesto povedlo zachránit. Opravami i novou výstavbou. Platí to i o hlavním městě Vathy, které po přírodní katastrofě podruhé vyrostlo od základů. Přesto nebo možná právě proto jeho ulice skýtají jedinečné harmonické uspořádání jemně krémových, žlutých a růžových domů.
Do hlavního města Vathy se dá dostat přímým lodním spojením z ostrovů Kefalonie nebo Lefkada a z peloponéského přístavu Patras. Z Kefalonie a Lefkady můžete doplout také do přístavu Frikes.
8 zajímavých míst a památek k navštívení
Metropole Vathy
Vathy je hlavním městem ostrova a nejdůležitějším přístavem už od 16. století. Leží v malebné zátoce na východní straně ostrova, kterou zdobí výhled na ostrůvek Lazaretto s malým kostelem. Ten dříve sloužil jako karanténní sanatorium a donedávna i jako vězení. V metropoli žijí dvě třetiny stálých obyvatel ostrova. Přesto je město po většinu dne velmi tiché a klidné. Ožívá až večer, kdy se zaplní místní taverny, kavárny a bary.
Původní benátskou architekturu města zničilo zemětřesení v roce 1953. Navzdory této katastrofě ostrované dokázali hlavnímu městu rekonstrukcemi a citlivou novou výstavbou respektující historii vrátit původního ducha. V roce 1978 si to pojistili i zákonem zakazujícím výstavbu, která by nerespektovala architektonické tradice i decentně barevné ladění fasád domů.
Zastavte se při průzkumu uliček u přepychových vil movitých rodů Karaviasů a Drakoulisů, u rodného domu hrdiny Odyssea, u překrásného kostela Agios Georgios (Agios Georgios Church) s ikonami s dřevěným vyřezáváním anebo v místním archeologickém muzeu.
Odysseův hrad Alalkomenes (Castle of Odysseus)
Na vrcholu hory Aetos – strategicky položené v úžině spojující severní a jižní polovinu ostrova – najdete zbytky antické akropole Alalkomenes, kde možná sídlil i Odysseův palác. Vychutnejte si výhled na průliv oddělující ostrov od Kefalonie i pohled na východ, kde se za mořem rýsuje pevnina Peloponésu. Mezi místními vykopávkami se mimo jiné našly bronzové mince s portrétem Odyssea nebo Apollonův chrám. Většinu nálezů z 10. až 2. století před naším letopočtem najdete vystavenou v archeologickém muzeu ve Vathy.
Srdce severu Stavros
Městečko Stavros je hlavním centrem severní poloviny ostrova. V jeho centru najdete park, kde ve stínu stromů spočívá busta slavného Odyssea. Na obchůzce městem narazíte na několik malebných původních domů, které ustály zemětřesení. Navštívit můžete i místní archeologické muzeum s nálezy z okolí jeskyně Loizou a Pilikaty. Za nahlédnutí stojí i staré kostelíky Sotiris, Agia Varvara a Zoodochos Pigi.
Jeskyně Loizou (Loizou Cave)
Na severním konci zátoky Polis, kousek za vesnicí Stavros, najdete jeskyni Loizou. Podle místních se jeskyně jmenuje po muži, který v ní našel starodávné zlaté mince a pohádkově zbohatl, když je prodal překupníkům. Na stěnách v jeskyni najdete dochované antické nápisy věnované řeckým bohům.
Že jeskyně v helénské době sloužila jako svatyně, dokazují i další nálezy. V zátoce archeologové našli potopený celý antický přístav. V okolí jeskyně a potopeného města sochy bohů, amfory, vázy, oběti nymfám a Odysseovi. Dnes je můžete vidět v archeologickém muzeu ve Stavru.
Větrné mlýny u Kioni (Mills of Kioni)
Přímořská vesnička Kioni leží na severovýchodním pobřeží ostrova. Ruiny starých větrných mlýnů na okraji Kioni jsou jedním z nejromantičtějších míst, která na ostrově objevíte. Městečko samotné utváří na úbočích skal přirozený amfiteátr domků shlížejících do přístavu, ve kterém pokojně kotví rybářské loďky. Dnes do přístavu pravidelně připlouvají i jachty se skupinami turistů z Kefalonie. Je to to jediné, co občas ospalou vesničku probudí k životu.
Po stezkách vyšlapaných osly se můžete vydat k některé z mnoha opuštěných plážiček anebo až do sousedního, neméně malebného přístavu Frikes.
Pláže, které čekají jen na vás
Pobřeží Ithaky je drobnými plážemi doslova poseté. Mají mnoho společného. Tvoří je drobné světlé oblázky, které omývají mírné vlny tyrkysového Jónského moře. A pokud nebudete otálet a vydáte se na ně brzy, s nejvyšší pravděpodobností je budete mít sami pro sebe.
Navštivte například pláž Agios Ioannis s vyhlídkou na Kefalonii. Romantickou náladu místa dotváří velkolepé útesy nad pláží, na nichž září sněhově bílý kostelík a starý větrný mlýn. Z pláže Afales pro změnu dohlédnete na břehy vzdálenější Lefkady. Pláž Dexa se pyšní modrou vlajkou od Evropské unie udělenou za čistotu vody a ochranu přírody. Sarakiniko tvoří dvě oddělené menší pláže v malých zátočinách – jedna pro rybáře, druhá pro nudisty.
Pokud máte dost času, můžete se po pobřeží vydat naslepo kterýmkoliv směrem. Na plážičku, která čeká jen na vás, narazíte spíš dřív, než později.
Klášter Katharon (Moni Katharon)
Vyšlápněte si šest set metrů nad malebnou zátoku Molos, až pod vrchol hory Neritos. Ke Katharonu, nejvýše položenému klášteru ostrova. Je zasvěcený patronce a ochránkyni Ithaky Kathariotisse a díky své poloze nabízí neopakovatelný výhled do širokého okolí. Za zdmi kláštera najdete kostel, jehož interiér zdobí staré ikony.
Původ kláštera se datuje jen nepřesně – do první poloviny 16. století. V roce 1696 prošel rekonstrukcí. Obyvatelé ostrova věří, že zdejší obraz Panny Marie (Panagia) je zázračný a vytvořil jej svatý Lukáš. Podle jiné legendy se obraz zázrakem objevil v popelu po ohni založeném z malých třísek a větviček, kterému se v místním nářečí říká “kathara”.
Horská osada Perachori
Ošuntělá horská vesnice Perachori je usazená na okraji lesa vysoko ve svahu nad Vathy. Díky dechberoucímu výhledu na širou ostrovní krajinu získala přezdívku “balkon Ithaky”. Úbočí hory obrůstá v typických terasách a rovných řádcích vinná réva. V oblasti produkují většinu ostrovního vína.
I když je vesnice cílem jen pro minimum turistů, v létě tu otevírají několik malých taveren. Výhled na zříceniny domů obehnaných hradbami vám připomene doby, kdy se sem měšťané z Vathy prchali schovat před loupeživými piráty.
Vydejte se z Perachori po stezce na jih. O pouhé tři kilometry dál najdete opuštěnou středověkou osadu Paleochora – bývalé hlavní město ostrova. A v ní zříceniny benátských městských staveb i byzantských kostelů s pozůstatky nádherných fresek.
Největší předností nenápadného ostrůvku je, že si jej užijete nerušeně. Ve stínu známějších lákadel Jónského souostroví je téměř nedotčený turismem. Ithaka nabízí pestré možnosti především milovníkům dlouhých procházek a treků anebo cyklistům. Ostatně, jiný způsob dopravy tu budete hledat jen stěží. Na svých výletech místní krajinou můžete objevovat mnoho druhů divokých rostlin i živočichů, pitoreskní městečka a vesnice, opuštěné pláže.
Atmosféru ostrova pravděpodobně stihnete v rychlosti nasát i za jeden den. Připravte se ale, že budete chtít zůstat déle.
