Moskva, se svými 12 miliony obyvatel, je bez debat zcela jedinečným městem. Bohatá historie, typická architektura různých dobových stylů a prožití několika politických režimů vtiskly městu ráz, jaký nemá žádné jiné.
Nejznámějšími místy, na která narazíte v každém průvodci, jsou zcela jistě:
- Rudé náměstí, srdce celého města,
- ikonický rudý chrám Vasila Blaženého,
- Leninovo mauzoleum s balzamovaným, dochovaným tělem sovětského vůdce, a
- Kreml, obrovský hradní komplex a současné sídlo prezidenta.
Stačí se ale podívat pod zem a člověk objeví možná až nečekanou krásu – síť metra je zde obrovská a stanice jsou jedny z nejzdobnějších, na jaké ve světě narazíte. Třpytivé, zdobené lustry, ručně malované zdi, spousta mramoru a soch na stanicích jako je například Kievskaya dělají i z obyčejného cestování po městě zážitek.
Rukou Stalina
Mezi klasické památky se řadí i katedrála Krista Spasitele, ke které se váže poměrně zajímavá historie. Poté, co Napoleon opustil Rusko, bylo roku 1812 rozhodnuto, že by se mělo poděkovat Kristu za příznivý vývoj událostí, a přes 40 let byl stavěn tento chrám. Stalin jej ale v roce 1931 nechal srovnat se zemí s tím, že na jeho místě bude stát monumentální budova zvaná Palác sovětů. Tyto plány však nikdy nebyly dokončeny a tak byla v letech 1995-2000 znovu postavena původní katedrála.
Stalin však nenechal budovy pouze bourat. Z jeho hlavy pochází i Sedm sester – sedm podobných budov jedinečného stylu, které nařídil postavit po druhé světové válce, s cílem architektonicky se vyrovnat městům severní Ameriky. Největší z této skupiny je budova moskevské státní univerzity, která byla až do roku 1990 nejvyšší budovou Evropy, další je například budova, ve které se dnes nachází hotel Hilton.
Současnou nejvyšší budovou Moskvy (i Ruska a Evropy) je televizní věž Ostankino ve stejnojmenné čtvrti. V roce 2000 ji díky zkratu elektroniky zachvátil požár, který způsobil i mírné naklonění špičky věž a následné obavy, zda-li věž vydrží. Konstrukce však vážně neutrpěla, věž stále stojí a od roku 2009 je znovu otevřena i vyhlídková plošina, díky které si můžete město prohlédnout z ptačí perspektivy.
Vesmírní objevitelé
Jako úcta ruskému vesmírnému programu byl v roce 1964 poblíž výstaviště VDNKh postaven Pomník dobyvatelům vesmíru – 107 metrů vysoký monument, který byl celý zhotoven z titanu a symbolizuje raketu na své cestě ze spárů zemské gravitace.
Když už zmiňujeme vesmír, Rusové jsou skutečně hrdí na své kosmické pionýry – působivý je také pomník (a stejnojmenné náměstí) oslavující Juraje Gagarina nebo také menší památník psa Lajky – prvního živého tvora, který byl kdy vyslán na oběžnou dráhu. Bohužel, fenka cestu v roce 1957 nepřežila, ale v srdcích Rusů zůstala dodnes, což dokládají mimo jiné i květiny a psí hračky, které kolemjdoucí k památníku nosí.
Moderní Moskva
Děti jsou oběťmi neřestí dospělých, tak zní název bronzového sousoší Mihaila Chemiakina, kde lze nalézt v parku Bolotnaya. Jsou zde vypodobněny neřesti, jako například alkoholismus, prostituce, závislost na drogách, obklopující pár soch hrajících si dětí. Za návštěvu také stojí park soch Muzeon. Po pádu socialismu byly sochy oslavující režim odtahány sem a vzniklo tak jejich „pohřebiště“. V parku lze nalézt přes 700 soch, včetně několika nově dodělaných.
Bývalá čokoládovna Krasny Oktyabr je odrazem moderního trendu, kdy se staré industriální prostory mění na novodobá centra umění a společenského života. Podobný vývoj potkal i Winzavod, starou stáčírnu vína, kde dnes lze nalézt věhlasné galerie, kavárny a obchody. Jelikož právě nakupování patří neodmyslitelně k dnešnímu životu, určitě si také (minimálně) prohlédněte GUM – vyhlášený moskevský obchodní dům (ceny jsou zde ale často opravdu extrémní). Budete-li následně chtít načerpat trochu energie, zastavte se v Billingua na Krivokolenny Lane. Jedná se o primárně studentské prostory sdružující kavárnu, knihovnu, kino a prodejnu knih, kde je obecně dovoleno sednout si a pročítat si prodávané knížky.
