Znojemský start
Cyklostezku určitě nepokoříte za dopoledne. Pokud patříte mezi zkušené cyklisty a umíte pořádně šlápnout do pedálů, zvládnete krajem vín projet za pět dní. Počítejte s každodenním přídělem od 40 do 70 kilometrů. Jestli se vám z takových čísel točí hlava, nic se neděje, stačí si na cestu vyšetřit pár dní dovolené navíc – alespoň budete mít více času na prozkoumávání četných turistických lákadel!
Cestu začněte vjednom z nejkrásnějších měst moravské vinařské oblasti, ve Znojmě. Jedno z nejstarších českých měst se po právu chlubí malebným historickým centrem s řadou významných památek. Mezi nejzajímavější místa patří loucký klášter, založený roku 1190. Po dlouhá staletí byl centrem uměleckého, hospodářského a duchovního života celého Znojemska. Kromě muzea vinařství a bednářství si prohlédněte i unikátní románsko-gotickou kryptu pod klášterním kostelem. Pokud budete mít zájem o některý z vinařských programů, neměli byste minout zdejší informační centrum, kde se dozvíte mnoho zajímavého o vinařském dění na Znojemsku. Určitě by vás zde pozvali na největší vinařskou akci, Znojemské vinobraní, které se letos koná 14.–15. září. K dispozici vám je i prodejna vín, galerie a oblíbená letní plovárna s restaurací a kuželnou. Dominantou města je znojemský hrad skrývající expozici Jihomoravského muzea a krásné pohledy se vám otevřou po vystoupání na vyhlídkovou radniční věž. Znojmo byste neměli opustit, aniž byste ochutnali skvělá bílá vína, kterým se na místních vinicích tak daří.
Ze Znojma vás dál povede červené značení, které budete ostatně následovat při celém putování. První zastávku si udělejte vN ovém Šaldorfu, kde doporučujeme zhlédnout unikátní kládový lis. Další cesta povede do Havraníků. V Havraníkách na chvilku opusťte Moravskou vinnou stezku. Bylo by totiž škoda minout jak kouzelné údolí Dyje, tak vinici Šobes. Ale to už jsme zpátky na Moravské vinné stezce a míříme do Šatova. Zde se milovníci vína dočkají překrásného vinného sklepa, vyhloubeného vpís kovcovém svahu nad vesnicí. Sklep je vyzdobený plastickými malbami místního umělce Maxmilliana Appeltauera. Víno se vněm nikdy nevyrábělo ani neskladovalo, měl zřejmě sloužit jen jako soukromá vinárna. Šatovský rodák Appeltauer na malbách pracoval třicet šest let. Z Šatova už není daleko ani do Rakous, Moravská vinná stezka se ale točí na východ a vy přes Chvalovice dojedete až do vesničky zvané Slup. Tady opět stojí za to sesednout z kola a prohlédnout si technickou památku vpodobě renesančního mlýna. Stále funkční mlýnské zařízení zde doplňuje i stálá mlynářská výstava. Mlýnská strouha je ze 13. století a přivádí vodu i do soustavy Jaroslavických rybníků, které budete míjet na své další cestě. V nedalekých Jaroslavicích složí hlavu i ostřílení cyklisté, čtyřicet kilometrů Znojemskou vinařskou podoblastí je za vámi.
Vinařské Mikulovsko
Stezka pokračuje přes románskou rotundu v Hrádku a kus dál mezi Šanovem a Novým Přerovem překračuje hranice do Mikulovské vinařské podoblasti. Pokud vás už tlačí sedlo, není nic jednoduššího než v Novém Přerově přesednout rovnou na koně. Pohled na vinice z koňského hřbetu bude jistě nezapomenutelný.
V nedalekých Novosedlech můžete navštívit naučnou stezku Stará hora. Její trasa prochází zdejšími vinicemi a z vrcholu přilehlého kopce je výjimečný rozhled do krajiny pod Pálavou. Okruh měří 3,5 kilometru a potkáte na něm celkem 11 informačních panelů s informacemi a zajímavostmi o historii pěstování révy a také popis jednotlivých odrůd, které na zdejších vinicích rostou. Další kilometry vás zavedou do Mikulova.
Město Mikulov patří mezi nejvýznamnější vinařská střediska Moravy. Snad ani nelze navštívit jižní Moravu a nepodívat se do Mikulova. Městskými dominantami jsou zámek, věž Kozího hrádku a Svatý Kopeček s poutním kostelem sv. Šebestiána. Při stoupání ke kapli projdete unikátní křížovou cestou. Vaši pozornost si zaslouží i Dietrichsteinská hrobka stojící na místě původně nejstarší lorety v českých zemích, barokní zámek i židovská čtvrť s dochovanou synagogou a rozsáhlým hřbitovem. Mikulov je každoročně dějištěm Pálavského vinobraní, slavnosti sběru hroznů, které se letos koná 8.–9. září.
Dál stezka pokračuje na sever podél vinohradů rostoucích na svazích vápencového brádla Pálavy do Pavlova a Hustopečí, ale pokud budete mít chuť a síly, odbočte na Mikulovskou vinařskou stezku a naberte směr Valtice.
Ne nadarmo se totiž Valtice honosí titulem „Hlavní město vína“. Vždyť v nich sídlí i unikátní degustační expozice nejvyšší národní soutěže vín Salon vín České republiky. Díky úsilí domácích vinařů ochutnáte ve stylově upravených sklepeních valtického barokního zámku jedinečnou kolekci stovky nejlepších moravských a českých vín. Koštovat můžete buď individuálně, případně si vyberete některý z degustačních programů, kterým vás provedou zkušení sommeliéři. Ve městě sídlí i nejstarší střední vinařská škola v ČR. A přijedete-li ve správný čas, budete se moci zúčastnit Valtických vinných trhů.
I v blízkém okolí Valtic najdete spoustu zajímavých míst. Samostatnou kapitolou je Lednicko- valtický areál, zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světě. Tento světový unikát zdobící jižní Moravu se rozkládá na více než 200 kilometrech čtverečních. Otevře se před vámi impozantní svět šlechtických sídel obklopených parky, zahradami, rybníky, řekami a lesy. Minout byste neměli ani novogotický zámek v Lednici se skleníkem z poloviny 19. století. V rozlehlém zámeckém parku najdete také 60 metrů vysoký vyhlídkový Minaret a uměle vybudovanou zříceninu Janohrad. Raritou je rovněž lovecký zámeček v podobě římského vítězného oblouku, nazývaný Rendezvous nebo také Dianin chrám.
Na vyvýšenině jižně od Valtic, známé také jako Homole, je vybudována jedna z nejzajímavějších staveb Lednicko-valtického areálu. Obrovská kolonáda Reistna stojí na 24 korintských sloupech. Z její terasy se vám nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na celý vinařský kraj. Mikulov i Valtice nabízí široký výběr ubytování jak pro náročné, tak pro ty, kteří složí hlavu v turistické ubytovně nebo kempu.
Velkopavlovická podoblast
Z Valtic vás vrátí zpět na Moravskou vinnou stezku zelené značení Mikulovského okruhu, který se ve vinařské obci Pavlov kříží s naší trasou. Projedete přes hráz Novomlýnské nádrže a překročíte hranice do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Hned prvním městem na cestě budou Hustopeče. Zde byste neměli minout renovované sklepní prostory renesančního domu u Synků, kde je k vidění stálá vinařská expozice. Jistě zavítejte také do vinotéky a navštívit můžete i jednu politickou raritu – hustopečského místostarostu pro vinařské záležitosti. Přes Starovičky, kde sluncem zalité vinice chrání pomník se slavným tankem T-34, budete pokračovat přímo do Velkých Pavlovic. Celý rok jsou Velké Pavlovice dějištěm nejrůznějších vinařských akcí, které jsou povětšinou doplněny i výbornými košty.
Dál vás cesta povede do Kobylí. Tam navštivte místní muzeum. Kromě lidových krojů si prohlédnete i stylově upravenou selskou kuchyni a malou vinařskou expozici s prodejní vinotékou. Hned za Kobylím vás přivítá čtvrtá a poslední vinařská podoblast – Slovácko.
Cesta Slováckem
Cestou do Bzence byste neměli minout Starý Poddvorov, kde vás čeká prohlídka unikátního větrného mlýna. Jde o více než sto let starou technickou památku, která je díky snaze místních nadšenců stále funkční. Dál vás cesta povede do Mutěnic. Plochou vysázených vinic patří Mutěnice k největším vinařským obcím Slovácka. Téměř každá rodina vlastní vinohrad a vinný sklep. Raritou Mutěnic je na pět set vinných sklepů v části obce zvané Búdy, které tvoří krásnou čtvrť na samotném úpatí vinic. Mnohé sklepy si zachovaly původní vzhled a jejich průčelí zdobí lidové malby s klasickými slováckými ornamenty.
Přes několik dalších vesniček vás cesta povede už jen do Uherského Hradiště. Tam po více než dvou stech devadesáti kilometrech Moravská vinná stezka končí a dopřeje vám zaslouženého odpočinku. Ovšem jen do té doby, než znovu seberete síly a vydáte se pokořit zbývajících tisíc kilometrů vinařských cyklotras.
> Na cestě se vám bude jistě hodit vinařský průvodce a kolekce map příhodně nazvaná Krajem vína, kde naleznete rovněž kompletní informace o dalších zajímavostech na trase a taky vyčerpávající kalendář vinařských akcí čítající více než tři sta událostí.
> Stejně jako za volant, tak ani za řidítka alkohol nepatří. Na rozdíl od naprosté většiny zemí EU je v tomto náš zákon nekompromisní. Abyste během cest mohli lahodné moravské víno koštovat, dělejte to stejně jako zkušení degustátoři. Posuďte jeho barvu, přivoňte k buketu a malý doušek jen poválejte na jazyku a nechte pracovat své chuťové pohárky. Nepolykejte. Vinař se neurazí, když víno vyplivnete do určené nádobky. Vše si pak přeci vynahradíte večer na konci cesty, kdy můžete dle libosti vychutnat přes den vybraná vína.
Autor: Pavel Zábrodský – časopis Cestopisy.
