Netradiční památky a solné doly, to jsou hlavní poznávací body malebného rakouského městečka nacházejícího se v Solné komoře, na úpatí masivu Dachstein a na západním břehu Hallstattského jezera, dlouhého osm kilometrů a širokého dva kilometry. Čím toto malé městečko láká početné návštěvníky?
Malá rozloha, netušené možnosti
Hallstatt, ukrytý za skálou prodchnutou tunelem, se proslavil především těžbou soli, ale malé městečko skýtá zajímavé pamětihodnosti, které sem rovněž přilákají nejednoho turistu. Pohled na malebnou vesnici v obklopení přenádherné přírody se mnohým návštěvníkům na první pohled zdá jen těžko uvěřitelný. Takový však Hallstatt se zhruba tisícovkou obyvatel opravdu je, a proto není žádným překvapením, že náleží ke Světovému dědictví UNESCO.
Jak do městečka o tak malé rozloze vměstnat vše potřebné? To je problém, kterému musí obyvatelé Hallstattu čelit již několik staletí, ne-li tisíciletí. Velmi omezený prostor mezi jezerem a horami dal vzniknout úzkým uličkám lemovaným původními, krásně opravenými domy s neodmyslitelnými květinovými truhlíky v oknech. Nejeden dům stojí na kůlech přímo nad hladinou jezera. Vyhnout se zde rozhodě nelze schodům spojujících jednotlivé terasy.
Z architektonického hlediska jistě stojí za povšimnutí evangelický kostel v centru městečka. Skutečnou dominantou podhorského městečka je však kostel Nanebevzetí Panny Marie s jedinečným mariánským oltářem v pozdněgotickém stylu a přilehlým hřbitovem.
Jedinečné místo posledního odpočinku: kostnice
Právě na maličkém hřbitově se nachází nenápadná, leč o to významnější pamětihodnost, kostnice. Historie tohoto místa sahá až do 16. století a k vidění je zde na 1200 lebek.
Vzhledem k velmi malé rozloze hřbitova byly ostatky po uplynutí deseti až dvaceti let vyzvednuty, aby uvolnily místo dalším nebožtíkům. Zatímco dlouhé kosti byly odvezeny daleko za město, lebkám se dostalo následné úpravy v podobě důkladné očisty a vybělení za pomoci slunečních paprsků. Poté byla velká část z nich pomalována rozmanitými symboly, přičemž nejčastější jsou listy. Dubové listí v tomto případě symbolizuje slávu, vavřín samozřejmě vítězství, břečťan život a v podobném duchu bychom mohli ještě pokračovat… A nechybí ani jméno, datum narození a úmrtí. Možná vás překvapí, že pohřbívání do země a pozdější uložení ostatků v kostnici je v Hallstattu možné dodnes.
Sůl téměř na každém kroku
Solné doly nad městem vypovídají o tradici těžby soli v této oblasti, která čítá několik tisíciletí, ale neustala ani v současnosti. Oblast díky cennému artiklu, rozváženému do celé Evropy a samozřejmě také do Čech prostřednictvím známých solných stezek, značně zbohatla. Těžba soli byla důležitá nejen z hlediska ekonomického, ale také z pohledu kulturního. V blízkosti důlních štol se totiž nacházelo pohřebiště s velkým množstvím vykopávek objevené v roce 1846 Johannem Georgem Ramsauerem. Milovníci historie se s takzvanou Halštatskou kulturou detailně seznámí v místním muzeu (Museum Hallstatt) a rázem získají představu o významu této oblasti v prvním tisíciletí před naším letopočtem.
Nejstarší solné doly v Evropě jsou otevřeny návštěvníkům, jež se před samotnou prohlídkou musí odít do speciálního úboru. Součástí prohlídky je nejen výklad o původu soli v této oblasti, ale také sjezd po dvou hornických skluzavkách. K dolům na hoře Salzberg se lze dopravit lanovou, nebo vystoupat po pěšině, která dříve využívali samotní horníci. Přírodní sůl je zde k dostání v mnoha podobách, takže nejeden turista si s sebou domů odváží vskutku netypický suvenýr.
Volné chvíle strávené v Hallstattu lze vyplnit plavbou na lodi po Hallstattském jezeře do městečka Obertraun, navíc s nádherným pozadím v podobě horských vrcholků. Bez povšimnutí nelze nechat ani velké jeskynní systémy v nitru hory Krippenstein, zejména Obří a Mamutí jeskyně. Poznejte tento malý rakouský skvost, který má rozhodně co nabídnout!
