Když se řekne „ráj“, vybavíme si většinou exotický ostrov, žhnoucí slunce, hebký písek pod nohama a průzračný oceán. „Až našetřím dost peněz, určitě se také podívám do ráje,“ říkáme si. Já vás zavedu do zcela jiného ráje. Je tam nádherná příroda, vynikající víno a příjemní lidé. Vůně květin a oku lahodící pohled na zeleň širého okolí. Vítejte na jižní Moravě, přesněji v chráněné krajinné oblasti Pálava.
Země spálená sluncem
Pálavské vrchy, geologicky správně zvané Pavlovské vrchy, zahrnují celý rozsáhlý komplex vápencových útvarů na jižní Moravě. Rozkládají se mezi Dolními a Horními Věstonicemi, Pavlovem a Mikulovem, asi 50 kilometrů jižně od Brna. Již v roce 1976 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast.
Nejstarší historie regionu je spojena se známou Věstonickou venuší. Osídlení oblasti datujeme do doby kamenné. Dolní Věstonice, vinařská obec pod Pálavou, známá právě nálezem krásné Venuše, byla obydlena již ve starší době kamenné (3 000 000 až 8000 př. n. l.). Mladší doba kamenná (6000 až 2000 př. n. l.) potom znamenala vznik lidských sídlišť na úpatí Děvína. O historii tohoto území vypovídají zbytky hradu Neuhaus a Děvička.
A proč právě jméno Pálava? Podle lidové etymologie to znamená „země spálená sluncem“.
Vzhledem k suchému a teplému podnebí zdejší oblasti je tento „překlad“ více než nabíledni.
Návštěvníky láká masiv s rozkvetlými stepmi (jsou zde jediné stepi v Česku!), stejně jako města Mikulov a Valtice či lednický zámek s nádherným parkem a minaretem.
Podpálavské dubové luhy a teplomilné doubravy Milovického lesa vyzývají k odpočinku. V rezervaci jsou vysázeny exotické dřeviny, například jírovce maďaly, a ovocné stromy. Lesní hospodářství je na rozdíl od dřívějších dob, kdy byla oblast intenzivně hospodářsky využívána, podřízeno zájmům ochrany přírody.
Děvín – přehlídka barev a vůní
Oblast v nejvyšších partiích Chráněné krajinné oblasti Pálava se nazývá Děvín. Národní přírodní rezervace s rozlohou asi 380 hektarů a průměrnou nadmořskou výškou 400 metrů se stala nejnavštěvovanější částí Pálavských vrchů. Nejen odborníky láká suťový les, stepi a skalnaté vrchy s dealpinskou květenou. Masiv tvoří vápenec, vápnité jílovce, pískovec a pálavské souvrství svrchní křídy. Celkový okouzlující zjev vyvolaný kontrastem bílých skal a tmavých jílovců se zelení porostu dokreslují krasové dutiny. Z půdních typů bychom zde našli rendziny, černozemě i hnědozemě.
Masiv tvoří vápenec, vápnité jílovce, pískovec a pálavské souvrství svrchní křídy. Celkový okouzlující zjev vyvolaný kontrastem bílých skal a tmavých jílovců se zelení porostu dokreslují krasové dutiny. Z půdních typů bychom zde našli rendziny, černozemě i hnědozemě.
Velká členitost terénu a různá orientace svahů umožňuje zastoupení nejrůznějších vegetačních typů, přičemž některé zde se vyskytující druhy jsou unikát na slovo vzatý. Například písečnici velkokvětou nenajdete v českých zemích jinde než na severovýchodním svahu Děvína. Pod zříceninou hradu Děvičky má svoji jedinou lokalitu v ČR maceška nejmenší. Častěji můžete narazit na prstnatce pleťového, hvězdnici chlumní nebo hlaváčka jarního.
Mikulov
Toto malebné jihomoravské město stojí za zvláštní pozornost. Rozkládá se na úpatí Pálavských vrchů, je obklopeno nekonečnou zelení zdejší vegetace a nabízí pohledy na rozsáhlé vinice v okolí. Je to starobylé vinařské i obchodní centrum a snad jakoby zdejší obyvatelé stále měli v krvi charakter svých prapředků. Jsou otevření a milí, jak se na každoročním vinobraní přesvědčují všichni návštěvníci. Užijete si folkloru, tance, hudby, zdejší zachovalé přírody i pohostinství místních. A pokud jste sportovně založení, jistě si nenecháte ujít horolezecké terény jako například Martinka a Obří kámen.
Pálava právě kvete…
Autor: Mysha – časopis Cestopisy.
