Původní název hradu zní Krakov a i ten je asi odvozen od jména Krok. Podle Kosmovy kroniky zde měl sídlo bájný kníže Krok, otec Kazi, Tety a Libuše, pramáti přemyslovského rodu. Zde tedy můžeme možná vyhledat nejhlubší kořeny nejslavnějšího panovnického českého rodu v historii.
Měli bychom jej najít asi deset kilometrů jihozápadně od Rakovníka. Kdysi stával uprostřed hlubokých lesů. Dnes je poněkud ztracenou údolní místní zříceninou v stromovím spoře porostlé úrodné rakovnické pahorkatině, stojící na nevysokém skalním ostrohu nad soutokem dvou potoků. Krakovec býval původně tvrzí chránící čtyři knížecí dvory – Zbečno, Rokytno, Krakov a Plasy. Patrně se jednalo o potomky osídlenců z dob vlády Břetislava I. Možné je i to, že byli původně válečnými zajatci přivlečenými sem z výbojné výpravy do polského Hnězdna, která se odehrála v roce 1039. Od roku 1220 je ves uváděna v křivoklátském zboží. Připomíná se i za Jana Lucemburského. Za vlády Karla IV. byl jejím majitelem (a několika málo okolních vsí) a pánem na krakovské tvrzi Hynek ze Skýtal, posléze rod Smila ze Mšeného. Ten své malé panství prodal.
Nový majitel vsi a tvrze Krakov Jan Falcký, nemanželský syn bavorského knížete Rudolfa II. Falckého, se v letech 1363–76 začal podepisovat také titulem „z Krakovce“. Krakovec vznikl dva kilometry od původní vsi a tvrze Krakov, patrně v letech 1381–83. Od února 1381 se stala ves Krakov s tvrzí i nový Krakovec majetkem hlavního stavitele nového hradu zemana Jíry z Roztok, purkrabího a nejvyššího lovčího na Křivoklátě, oblíbence krále Václava IV.
V této době již byl Krakovec rychle vybudovaným mohutným hradem obytného typu, vrcholného díla huti Václava IV. Na severní přístupové straně přetínal cestu od vsi Krakova k hradu mohutný příkop. Přes něj vedl padací most. Hlavní bránou v čtyřboké věži se vstupovalo do hradního areálu. V něm dominovala půlválcová věž, která byla jen o svou kupolovitou střechu nad úrovní hlavního paláce. Při jejím úpatí stála hradní studna, která je dnes otevřená a přístupná veřejnosti. Druhou branou v půlválcové věži se vcházelo na druhé hradní nádvoří, které ze všech stran obepínal hlavní trojkřídlý dvouposchoďový pavlačový palác. Byl podsklepený, stropy nesly křížové klenby. Tato na svou dobu velmi moderní hradní šlechtická rezidence čítala celkem 26 obytných a 8 sklepních místností.
Studna na hradě byla tak hluboká, že měla spojení s oběma potoky. Dosud se dochovaly dřevěné mostnice, zbytky dřevěného mostu, přes nějž se vstupovalo do hradu přední klenutou branou v mohutné věži. Vlevo proti bráně byla další věž se zajímavým půlkruhovým a půlčtvercovým půdorysem. Dole bývalo vězení a do věže se vstupovalo až v úrovni 1. patra. V jižním cípu hradu bývala kaple. Nedaleko ní se dochoval pěkný zbytek arkýře. Krakovec byl typem obytného hradu, kde bylo víc než na obranu pamatováno na pohodlí jeho majitelů. Svým způsobem předběhl svou dobu a byl jednou z předních staveb václavské dvorní huti, kterou ostatně zakladatel hradu Jíra z Roztok vedl. I na dosavadní zřícenině je dobře patrný a odhadnutelný původní stav objektu před více než pěti sty lety. Tam, kde pod hradním palácem na terase stojí lavičky pro unavené turisty, býval kdysi jakýsi ochoz pro střelce, později spíš odpadní parkán s nízkou hradbou.
V únoru 1410 prodal zakladatel hradu Jíra z Roztok hrad Krakovec s panstvím dvanácti okolních vsí a tvrzí v Krakově Jindřichu Leflovi z Lažan za 2500 kop. Ten převzal i dosavadní Jírův úřad komořího na královském dvoře. Byl přívržencem Husova učení a nabídl mu útočiště na svém novém sídle (dle Jiráskova románu Mezi proudy). Mistr Jan Hus se sem uchýlil, když opustil Kozí hrádek a očekával na výsledek sporu církve o osud jeho reformního učení. Sloužil mše ve zdejší kapli, psal na Krakovci své známé listy: Obrana neboli Knížky proti knězi Kuchmistrovi, Listy veřejné, Řeč o míru, Výklad a pojednání o víře, O postačitelnosti Kristova zákona a tři obhajovací řeči. Nakonec zde napsal své tři listy Pražanům, poslední vůli a odebral se z Krakovce přímo do Kostnice.
V roce 1445 se stal majitelem nemovitosti Albrecht Kolovrat. Dalšími majiteli byli již Krakovští z Kolovrat. Vyspravili jizvy ve zdivu, utržené v husitských válkách, cihlami a nijak víc své sídlo nerozšiřovali. Na konci XV. století byly hrad a rozšířené panství vyjmuty z manství a prohlášeny za dědičný rodový majetek. Za života Jindřicha Krakovského z Kolovrat, který byl královským sudím, byl sice postaven v podhradí pivovar, ale samotný hrad se příliš neudržoval. Po jeho smrti v roce 1550 se tři synové Albrecht, Jan a Hynek rozdělili o majetek rovným dílem. Jan prodal hrad Krakovec Janu Lobkovicovi na Zbiroze. Ten nechal hrad opravit a některé části upravit v renesančním duchu, např. štíty. Krovy střechy dostaly novou krytinu. Krakovec pak několikrát změnil majitele. Koncem XVI. století zde byl pánem pan Vekynský. Za třicetileté války hrad velmi trpěl. Vekynský byl přívržencem vzbouřenců, ale včas přešel na stranu katolíků, a mohl si proto poněkud pobořený hrad ponechat. V roce 1620 obsadila a poničila hrad bavorská vojska. Hrad Krakovec, zvaný v té době podle barvy střešních tašek také Červený zámek, s nejistými majetnickými právy rychle zpustl, ves pod hradem byla takřka vylidněna, pivovar pobořen. V letech 1631 a 1634 dílo zkázy završila saská vojska.
Roku 1660 však koupil neobyvatelnou ruinu Ota Jiří Helversen z Helvershaimu a pustil se do opravy Červeného zámku. Přestavba se protáhla na celých dlouhých šedesát let. Velkým úsilím obnovený historický Krakovec však nešťastnou náhodou po zásahu blesku v létě 1783 vyhořel doslova do základů. Po tomto požáru hrad velmi zpustl. Majitelé na Krakovci se často střídali a příliš o hrad nedbali.
Zřícenina Krakovce posloužila obyvatelům obce v podhradí za zdroj stavebního kamene. V roce 1915 se stala ruina majetkem Klubu českých turistů. O pět let později se obci i zřícenině Červený zámek (též Červený hrádek) vrátil původní název Krakovec. Pozůstatky někdejšího výstavního hradu byly zajištěny pro budoucí generace a zpřístupněny vlastivědným návštěvníkům. V letech 1959–66 byly zříceniny restaurovány a úpravy hradu průběžně pokračují. Například v r. 2001 byl zbudován nový dubový most přes hradní příkop. Kdo chce přispět na neustále probíhající stavební úpravy zříceniny a rekonstrukce, zakoupí za deset korun symbolický cvoček a zatluče ho do symbolického břevna pomoci.
V současnosti je na Krakovci upravena volná ukázka architektury z doby Václava IV., hrad je přístupný veřejnosti denně kromě pondělí od března do konce září, výklad pro návštěvníky je prováděn průvodcem (je-li k dispozici).
Autor: Pavel Verner- časopis Cestopisy.
