Egypt: jedna řeka, nekonečná poušť, dvě velkoměsta a několik tisíciletí kultury, nad kterou se tají dech. Pokud to chcete stihnout za týden, máte problém. Zasvěcení tvrdí, že na to nestačí ani celý život.
Egypt býval označován za dar Nilu, protože tato nejdelší řeka světa přinášela starověkému Egyptu každoročními záplavami životodárné bahno. Ne náhodou se z doby krále Chetiho zachoval na Nil krásný oslavný hymnus. Vy si můžete tento veletok užít, když si dopřejete několikadenní plavbu na některé z luxusních obytných lodí. Ať už zvolíte kratší trasu (Asuán – Dendera) nebo delší (Asuán – Káhira), je to zážitek. Pohodlně tak navštívíte řadu památek, rozesetých kolem řeky nebo přímo na ní (k nejkrásnějším patří ostrovy Filai a Elefantina, chrámy Kóm Ombo, Edfú, Esna, Dendera, hrobky v Údolí králů či velkolepé chrámové areály Luxor a Karnak). Zároveň se mezi jednotlivými zastávkami můžete přímo z paluby svého plovoucího hotelu kochat okolní téměř biblickou krajinou. Je skutečně zvláštní sledovat ten úzký proužek zeleně mezi Nilem a pouští, na kterém mnozí Egypťané prožijí celý svůj život…
Káhira – vroucí kotel
Káhira není jen hlavním městem země. Káhira je živel. Káhira je vroucí kotel, který 24 hodin denně kypí životem. Nikdy nespí, nikdy neumlká a nepřetržitě troubí miliony klaksonů. Káhira, to je více než 15 milionů obyvatel, nepřetržitý proud motocyklů, aut, oslů, taxíků, autobusů, velbloudů a rozhrkaných kol. To jsou všudypřítomné bazary s pokřikujícími prodavači a u okraje dálnic ohníčky, na kterých se vaří čaj. A uprostřed toho mumraje sedí na ulici starý Egypťan, pokojně si bafá z vodní dýmky a vyzařuje z něj klid, jakého já nedosáhnu ani na Štědrý den večer.
Turistovi Káhira nabízí především Egyptské muzeum (mimo jiné s legendárními poklady z hrobky faraona Tutanchamona) a Gízu s Velkou sfingou a monumentálními pyramidami.
Chcete-li si Gízu prohlédnout důkladně, doporučuji najmout si přímo na místě kočár s koněm. I tak vám prohlídka zabere několik hodin. Nádherných hodin.
Netrpíte-li klaustrofobií, určitě si dopřejte návštěvu Chufuovy Velké pyramidy. Cesta takzvanou Velkou galerií vzhůru k pohřební komoře krále je nezapomenutelná a vyvolá v člověku bezděčně otázku, jestli bylo pro staré Egypťany vůbec něco nemožné. A vezmeme-li v úvahu, že Velká pyramida, tento zázrak starověké architektury, tu stojí neporušena už 4600 let, plně pochopíme arabské přísloví: „Všichni se bojí času, ale čas se bojí pyramid.“
V Alexandrii si určitě udělejte čas na prohlídku historických katakomb, které jsou pokládány za jedinečný příklad římského pohřebiště z 1. a 2. století po Kristu, a rovněž nové Alexandrijské knihovny, která právě za pomoci celého civilizovaného světa doslova stala z popela své starověké předchůdkyně.
Osudové náhody
Pro mne byl jedním z nejsilnějších zážitků v Egyptě nepochybně Abúsír. Je to místo v poušti 25 km jižně od Káhiry, kde už na počátku 20. století pracoval významný německý egyptolog L. Borchardt. Důkladně tu prozkoumal rozsáhlé pyramidové komplexy tří panovníků 5. dynastie Sahurea, Neferirkarea a Niuserrea, pak se ale odebral kopat do Amarny, neboť usoudil, že Abúsír je tím archeologicky vytěžen a nic nového už se tu objevit nedá. To jsou osudové náhody. Jak mi naši archeologové prozradili, kdyby byl Borchardt tehdy kopal o pouhé dvě hodiny déle, poznal by, jak se ve svém odhadu mýlí… Na druhou stranu v Amarně ho čekal mimo jiné objev světoznámé busty královny Nefertiti.
Všechny další abúsírské objevy čekaly už ovšem na naše české egyptology, kteří tu začali s výzkumem v roce 1960. Rozluštili tu například záhadu nedokončené pyramidy faraóna Raneferefa, v jejímž komplexu byl objeven kromě četných uměleckých děl i unikátní papyrový archiv mimořádné historické ceny.
Čeští egyptologové v Abúsíru rovněž prozkoumali jednu z největších nekrálovských hrobek celé Staré říše, mastabu velmože Ptahšepsese. Životní příběh tohoto pána by vydal na román. Z faraonova holiče se totiž nakonec stal vezírem, tedy po faraonovi nejvýznamnějším mužem ve státě, a dokonce se oženil s faraonovou dcerou Chamerernebti. Jeho hrobka, v níž našel spolu s manželkou místo svého posledního odpočinku, tomu plně odpovídá. Rozkládá se na ploše velké jako polovina fotbalového hřiště a v mnoha směrech připomíná spíše hrobku královskou. V současné době probíhá její náročná rekonstrukce s cílem zpřístupnit ji postupně veřejnosti. Nedávno obletěl doslova celý svět nejnovější objev českých egyptologů: nedotčený šachtový hrob kněze Iufaa z doby kolem roku 500 př. n. l. Pro představu: kamenný sarkofág, v němž Iufaa čekal 25 metrů pod zemí na své objevení, je tak obrovský, že pouze jeho víko váží 25 tun…
Touha odkrývat a poznávat
Z Abúsíru navíc dohlédnete až k stupňovité pyramidě v Sakkáře, první pyramidě světa. Svou asketickou krásou ohromuje návštěvníky už 4700 let…
A jak vypadá zdejší pracoviště našich egyptologů? V roce 1994, když jsem je v Abúsíru navštívila poprvé, měli ještě k dispozici malý dřevěný výkopový domeček. V roce 2001 už měli jen kulatý plátěný stan. Teď už tam není ani ten. Zůstal jen písek, vítr, slunce a touha odkrývat a poznávat tajemný svět starých Egypťanů. Lidí, kteří hráli o věčnost, a přece si dokázali plnými doušky užívat i tohoto zdejšího tak pomíjivého života.
Autor: Jindra Jarošová – časopis Cestopisy.
