V Dháce se osudy miliónů lidí proplétají na každém kroku a sama Ariadna by je nedokázala rozmotat. Ani my se o to nebudeme pokoušet. Bude nám stačit, když se podíváme po nejzajímavějších místech, která tato – jinak chudá metropole státu Bangladéš- nabízí.
Příběhy utopené v dávné minulosti
Kdy a kým bylo město založeno, se přesně neví. Informace se v tomto ohledu podstatně liší – některé prameny zmiňují 7. století našeho letopočtu, jiné uvádějí ještě starší období. Z počátku nebyl význam města nikterak valný, postupně však vzrůstal. Když si roku 1576 Bengálsko podmanil mughalský císař Akbar, znamenalo to obrat k lepšímu.
Na počátku 17. století se Dháka stává správním sídlem mughalských guvernérů severní Indie a je zde postavena pevnost Lalbagh. Dháka se mění v rušnou obchodní křižovatku a kvetoucí centrum námořního obchodu, plné obchodníků z cizokrajného Orientu i z daleké Evropy.
Počátkem 18. století, po přesunu hlavního města provincie do Muršídabádu, však nastává úpadek. Přibližně od poloviny 18. století svůj vliv ve stále větší míře uplatňuje Britská Východoindická společnost a Dháka se na další dvě staletí dostává pod britskou nadvládu. Během ní politický i kulturní význam Dháky upadal na úkor Kalkaty v západní části Bengálska.
Po rozdělení Britské Indie a vyhlášení nezávislosti v roce 1947 se Dháka stala hlavním městem provincie Východní Bengálsko a součástí Pákistánu. Její název zněl: Východní Pákistán. Plné samostatnosti se nově vzniklý stát Bangladéš s hlavním městem Dhákou dočkal až v roce 1971 po konci války o nezávislost. Nicméně novodobá historie se odvíjí od prvních svobodných parlamentních voleb, které se v zemi konaly až po dlouhých 20 letech v roce 1991.
Člověk. Lidé. Milióny lidí všude, kam se podíváš
Dháka je politickým, ekonomickým, kulturním i intelektuálním centrem Bangladéše, které se rozkládá na ploše 81 600 km² v oblasti na jednom z ramen řeky Buriganga.
Dnes na tomto metropolitním území žije zhruba 14 milionů lidí a předpokládá se, že kolem roku 2025 zde domov najde až 25 milionů lidí. Velká část obyvatel této gigantické metropole je zaměstnána v textilním průmyslu a službách, více než třetina obyvatel se však nachází pod hranicí chudoby.
Dháka a vůbec celý Bangladéš je místem, kde na kontrasty budete narážet na každém kroku. Zkusíme vám čtenářům poskytnout pár tipů, co byste jako turisté při své návštěvě neměli rozhodně vynechat.
Zaváté stopy mughalské vlády
Nejvíce historických památek se nachází především ve staré čtvrti města, které se rozkládá těsně za hradbami. Na jejím kraji stojí patrně nejvyhledávanější památka, nedostavěná, nicméně monumentální pevnost Lalbagh (zvaná také Aurangabad). Celou stavbu, která je dokladem vyspělé mughalské architektury, obepínají hradby s osmihrannými baštami.
V Lalbagh, z jejíž jižní brány je úchvatný výhled na řeku Burigangu, si mohou návštěvníci prohlédnout hrobku princezny Bibi Pari, nejoblíbenější dcery mughalského guvernéra Bengálska Shaista Chána (vládl v letech 1664 – 1688), která byla krátce před svou smrtí zasnoubená s princem Azamem. Kromě mauzolea se uvnitř pevnosti nachází také dodnes hojně využívaná mešita a palác Diwan s vladařskou rezidencí a rozlehlou koupelnou či lázněmi známými jako Hammam. Diwan je krásná, dvoupatrová budova, situovaná ve východní části pevnosti. Zabírá její největší plochu a částečně slouží i jako muzeum zaměřené na mughalskou historii. Sbírku exponátů tvoří malby, mince, koberce, ukázky kaligrafie a sečné a palné zbraně.
Protože Bangladéš je z devadesáti procent muslimská země, není divu, když ve Starém městě narazíte na řadu mešit.
Rušnou ulicí Islampur přijdete k té nejzajímavější, která nese jméno Tara Masjid a která je známá také jako Hvězdná mešita. Stavbu z konce 18. století, postavenou Mirzou Ghulamem v mughalském stylu, zdobí četné mozaiky a ornamenty v podobě modrých, zlatých a stříbrných hvězdiček. Další slavnou islámskou stavbou, která leží západně od pevnosti Lalbagh ve vzdálenosti asi půl kilometru, je mešita chána Mohameda Mirziho.
Kromě mešit jsou v Dháce k vidění i sakrální stavby jiných náboženství. Architekturu ortodoxní křesťanství zastupuje Arménský chrám z roku 1781 a zpočátku sloužil arménské komunitě, která se zde vytvořila kolem kupců a jejich rodin na přelomu 17. /18. století. Chrám vyrostl z původně malé kaple. Koncem 19. století byl poškozen zemětřesením, které zničilo hodinovou věž. Najdete jej na Armanitola Road jen kousek od řeky Burigangy.
Významnou hinduistickou církevní stavbou, která se těší mimořádné vážnosti, je národní chrám Dhakeshwari. Památka, jejíž jméno v překladu znamená „Bohyně Dháky“, leží jihozápadně od univerzity.
Mezi mladší architektonicky působivé památky můžeme zařadit tzv. Růžový palác (Ahsan Manzil), který roku 1872 vyrostl na základech starší stavby, francouzské továrny. Za vznikem této stavby stál ve své době jeden z nejbohatších obyvatel města – Abdul Ghani. Šestnáct let po dokončení stavby ji sice poškodilo tornádo, nicméně následná rekonstrukce budovy ještě umocnila její krásu a velkolepost. Dnes se v jejích prostorách nachází muzeum.
Dvoupatrová budova Muzea vzpomínek z války o nezávislost návštěvníkům připomene krvavé události z bojů proti Pákistánu, které se odehrály v sedmdesátých letech minulého století. Jsou zde nejen dobové dokumenty, fotografie, novinové články, ale také dochované lebky padlých bojovníků.
Když vás už nohy nechtějí nést dál…
Pokud jste prohlídkami muzeí a památek již unaveni, můžete si odpočinout v některém z mnoha parků a zahrad, jimiž město oplývá. K nim se řadí také dhácká zoologická zahradu, založená v roce 1975. Na ploše přibližně 75 hektarů, na níž se ZOO společně s viváriem Mořský dům rozkládá, našlo svůj domov více než 2 150 zvířat.
Vzácnou faunu, mezi nimi i amazonskou lilii, mohou návštěvníci vidět v botanické zahradě Baldah ve čtvrti Wari.
Rozlohu téměř 28 hektarů zabírá známý park Ramna, pocházející z až z počátku 17. století, kdy území dnešní Dháky bylo součástí mughalské říše. Za vlády britského impéria prošel park renovací a dnes je zde stále co obdivovat.
Jestliže jste opět nabrali ztracenou energii, tak zařádit si můžete na atrakcích vodního světa jménem Nondon park. Kolotoče, skluzavky, tobogány, kabinková lanovka, elektrická autíčka i horolezecká stěna je jen malý výčet toho, co vás tam čeká.
Když nevíte, co s časem
Centrem Starého města je Chowk Bazaar, plný malebných úzkých uliček s malými obchůdky, kterou jsou doslova nabité k prasknutí zbožím rozličného druhu. I jeho počátky jsou datovány do období mughalského vládnutí. Pokud se chystáte v Dháce k nákupům, tak vězte, že místní trhovci zde nabízejí produkty za opravdu příznivé ceny. Jen kousek od Chowk Bazaaru se nachází Moulavi Bazaar, v němž si můžete vybírat z koření všech druhů, barev, vůní a chutí.
Pořád nemáte dost? Zkuste tedy ještě:
- projížďku rikšou po městě. Jsou jednoduše i bohatě zdobené, s ornamenty i bez, opatřeny motorem i bez. A že jich po Dháce jezdí více než 400 000, máte si opravdu z čeho vybírat;
- nedaleko Dháky u přístavního města Cox’s Bazar (také Panowa nebo Palonki) se nachází nejdelší přírodní písečná pláž na světě. Má mírný sklon a je nepřerušené po celé své impozantní délce přibližně 120 kilometrů;
- novou část města. Výškové budovy, moderní sídla korporací, Národní muzeum, Národní stadion pro 60 000 diváků nebo bangladéšský parlament, to vše dokresluje výrazný kontrast se starou Dhákou.
- nebo navštivte některé z dalších zajímavých míst Bangladéše.
