Bartolomeo Diaz – portugalský mořeplavec, který jako první obeplul mys Dobré naděje. Přesné datum narození portugalského mořeplavce dnes nikdo netuší. Jediné, co o jeho narození víme, že je to rok 1450. Nejznámějším počinem tohoto objevitele bylo doplutí k nejjižnějšímu bodu Afriky. Byl prvním známým Evropanem, kterému se to povedlo, a to ve věku pouhých 38 let, tedy v roce 1488.
Plavit po oceánu se začal už v roce 1481. Toho roku dělal společníka Diegovi de Azambuja při jedné z expedic na Zlaté pobřeží – pobřeží Guinejského zálivu, které se později stalo britskou kolonií. Diaz byl v těch dobách šlechticem na královském dvoře, správcem královských sýpek a kapitánem válečné lodě San Christovao.
Desátého října roku 1486 jej portugalský král Jan II. ustanovil vůdcem expedice, která měla za úkol obeplout africký kontinent a najít novou obchodní stezku do Asie, která by nevedla přes pevninu. Hlavním důvodem však bylo najít zemi legendárního křesťanského krále Jana Presbyteriána, která se měla nacházet někde v Africe. Jeho království prý sousedilo s Pozemským rájem a byla v něm k nalezení Fontána mládí.
Bartolomeo Diaz opustil lisabonský přístav deset měsíců poté, co jej král ustanovil kapitánem mise, tedy v srpnu roku 1487. Jeho flotilu tvořily tři lodě. Dvě z nich byly ozbrojené karavely, každá vážící padesát tun, třetí lodí byla loď zásobovací.
Mezi jeho společníky na plavbě bychom mohli najít třeba Pera de Alenquer, který popsal první námořní cestu Vasco da Gamy, Álvara Martinse, který se účastnil výprav do Grónska a na Newfoundland, či Joaoa Infante. Kapitánem zásobovací lodi byl Bartolomeův bratr Pero. Na palubě lodi jste mohli potkat i dva africké muže a čtyři ženy, kteří měli portugalské flotile vysvětlovat zvyky místního obyvatelstva. Cesta Bartolomea Diaze vedla kolem ústí řeky Kongo, které rok před ním objevili Diogo Cao a Martin Behaim. Dále proplouvali v blízkosti afrického pobřeží až do Walvisova zálivu. Okolo 29. stupně jižní zeměpisné šířky však flotila ztrácela pobřeží z dohledu vlivem silné bouře, která trvala třináct dní a odvála lodě ještě o něco jižněji, než se nachází mys, kterého měli v plánu dosáhnout. Jakmile se vrátilo dobré počasí a oceán se uklidnil, zamířila Diazova flotila východně. Dlouho neviděli na obzoru zemi, a tak se rozhodli stočit svůj směr o něco severněji. Nedlouho nato se před nimi objevila pevnina.
Kapitán Bartolomeo Diaz a jeho tři lodě přistáli 3. února 1488 v zálivu, který byl později holandským námořníkem Paulusem van Caerdenem nazván „Bahia dos Vaqueiros“, tedy Záliv škeblí. Dnes se zde nachází město Mosselbaai. Původní Diazův název byl Aguada de Sao Bras, záliv Svatého Balsia. S oběma karavelami Diaz obeplul nevědomky mys Dobré naděje a záhy i Střelkový mys, který určil nejjižnějším bodem africké pevniny. Na základě této informace mohl svému králi dovézt informaci, že námořní cesta do Asie kolem Afriky je možná.
V průběhu února zkoumali celé pobřeží až k Velké rybí řece. Poté již definitivně mohli potvrdit, že jižněji žádná africká pevnina není. Za zpáteční cesty, v květnu 1488, objevil opomenutý mys Dobré naděje, který však původně nazval mysem Bouří. Jméno „Dobré naděje“ tomuto místu udělil až král Jan II.
V prosinci 1488 se celá výprava vrátila do Lisabonu. Její objevná cesta trvala šestnáct měsíců a sedmnáct dní. Bartolomeo Diaz prozkoumal se svou posádkou celých 2030 kilometrů do té doby neznámého afrického pobřeží. Roku 1497 se pak Diaz plavil na nižší pozici s Vasco da Gamou do Indie. Se svou lodí tehdy doplul až ke Kapverdským ostrovům. Dále byl společníkem Pedra Álvarese Carbala na objevné cestě do Brazílie v roce 1500.
Mys Dobré naděje se nakonec stal Bartolomeovi osudným, zemřel zde v bouři roku 1500. Dnes je zde jeho epitaf…
Zde leží, na této malé pláži,
Kapitán Konce. Zastaven údivem,
Moře zůstává stejné: nikdo ať se jej
nebojí,
Atlasi, ukaž svět z výšky svých ramenou.
(Fernando Pessoa)
Autor: Jana Poledniková – časopis Cestopisy.
