Fés – se snítkou máty za smraďochy

1052
Krajina městské hradby ve městě Fés v Maroku | seqoya/123RF.com
Krajina městské hradby ve městě Fés v Maroku | seqoya/123RF.com

Marocké město Fés je odjakživa pro svou polohu přirozeným centrem Maroka. Centrem samotného Fésu je pak Fés el-Bali, medina, neboli stará čtvrť, chcete-li.

V jejím nitru se skrývá zcela odlišný svět, pulzující svým vlastním životem, který se již několik století nemění, nebo jen nepatrně. Ve více než 9000 uliček, tržišť, řemeslných dílen a průchodů prý dodnes žijí lidé, kteří medinu za celý svůj život neopustili. Svět jako by se  zde přestal otáčet. Svědkem tohoto tvrzení by mohly být koželužské dílny, ve kterých se ovčí, oslí a kozí kůže vydělávají po staletí stále stejnými, tradičními způsoby. V dílně Dabbaghin dokonce tvrdí, že k činění kůží používají kromě chromové soli a kyseliny sírové také holubí trus, kraví moč, rybí tuk, nebo dokonce lebeční tekutiny zvířat.

Zda je to pravda či prestiž zvyšující báchorka, nelze zjistit. Faktem ale zůstává, že koželužny strašlivě páchnou, a tak výborným prodejním artiklem místních jsou snítky máty peprné, s nimiž se setkáte snad u každého turistova nosu.
Turisté většinou hřadují na ochozech kolem dvorků barvířů. Jednak je tu svěží vzduch, a zadruhé – výhled na prastaré hliněné kádě, plné barevných roztoků, do kterých tu a tam vstoupí bosýma nohama nějaký Ali či Jusuf v kazajce bez rukávů, aby přeložili kůže – to vše budí zdání, že se nacházíte v nefalšovaném středověku tisíce a jedné noci. Zdejší kůže jsou vysoce ceněny pro svou kvalitu a barevnost na všech tržnicích nejen perského či arabského světa. To vše díky prastarým osvědčeným postupům a barvivům.Například ta máta peprná, kterou máte u nosu, se použije k získání nazelenalého nádechu usně, žluť indiga na vzduchu nekompromisně zmodrá, a nejtradičnější barvy – žlutá, oranžová nebo červená – pocházejí z heny, šafránu nebo vlčích máků. Světem se převalí světové války, několik říší vyroste do obrovských rozměrů a neméně rychle zkolabuje, lidé začnou létat a hovořit mezi sebou na stomílové vzdálenosti, ale tady, v medině Fés el-Bali, budou vládnout staletími vycizelovaná umění orientálních řemesel.

Autor: Jan Škvára – časopis Cestopisy.

Předchozí článekČerti ze Srí Lanky
Další článekKouzlo anglického Cornwallu