Vlahý větřík, mírné přímořské podnebí, nádherná krajina, moře a jezera, dlouhé pláže, zádumčivé přístavy, vrzající kůly a houpající se lodní stěžně, zemití rybáři a námořníci, líní a přátelští tuleni v plážových koších, papíroví draci… To je tisíc kilometrů dlouhé německé pobřeží Severního a Baltského moře.
Jeho obyvatelé jsou hrdí na více než tisíciletou historii v podobě hanzovních měst, nádherných hradů, zámků a kostelů, pověstných univerzit, idylických větrných mlýnů, selských stavení a dvorků. Králem hanzy (sdružení obchodních měst) bylo do roku 1937 i město Lübeck. Do svazu hanzovních měst, který vznikl ve 12. století, patřilo v době rozkvětu 200 měst. Hanzovní tradice se tu přísně střeží a řada památkově chráněných staveb je pod záštitou UNESCO. Celou řadu jich nalezneme právě v Lübecku.
Zasněnost seveřanů, racionalita jižanů
O seveřanech se říká, že jsou uzavření a méně společenští než kupříkladu Bavoráci. „Ale pokud si vás zamilují, je to na celý život. A bavit se také umějí…“ tvrdí naši přátelé, majitelé hotelu Lindenhof v Lübecku, manželé Schröderovi.
Mají pravdu – hotel má své „štamgasty“ a zábava tu nikdy nevázla. Klientela je mezinárodní, a každý tak „dává do placu“ svou národní charakteristiku. Terčem posměchu místních jsou nejvíce německé krajové charakteristiky: tuhost Prušáků, drzost, hloupost a bezstarostnost Bavoráků, lenost východních Frísů, rychlost Berlíňanů a lstivost Sasů. Kolují tu dokonce i vtipy o policistech – ne však o „inteligenci“ šarží, ale o bezmyšlenkovité důslednosti mužů zákona. Důvodem vyhazovu od policie je prý i sebemenší náznak smyslu pro humor. „Nejlepšími policisty jsou Prušáci,“ tvrdí nekompromisně seveřan Jürgen Schröder.
Voda, nebe a země splývají
Lübeck žije kulturou. Můžete zde potkat malíře, zahrát si v pouličním divadle, přidat se k roztančenému davu hudebníků.
Jak je libo. Chcete-li se oddávat snění a samotě, nabízejí se odlehlé přístavy, opuštěné hospody rybářů, dlouhé túry po nekonečných pobřežích zálivu „Inspirativní kraj, kde voda, nebe a země splývají,“ tvrdí spisovatel Thomas Mann, zdejší rodák, který sem zasadil děj svého románu Buddenbrookovi.
Nádherný buddenbrookovský dům najdete v ulici Mengstrasse č. 4. Upomínky na tohoto spisovatele jsou vystaveny v prvním patře zdejší restaurace Schabbelhaus, postavené ve stylu hanzovních domů. Za zmínku stojí i blízký historický střed města, obklopený říčními rameny Stadttrave a Kanaltrave. Naleznete tu pro Lübeck charakteristickou Holštýnskou bránu, rozhlednu Petrského kostela či bohatě zdobenou radnici ze 13. století.
„Jídlo a pití sjednocuje tělo a duši,“
říká náš průvodce a zve nás do stylové hospody. Z jídelního lístku se na nás smějí krajové speciality. U žádného jídla nechybí obrázek. Labskaust – starý námořnický pokrm, kapusta s omáčkou, brambory na všechny způsoby, různé druhy ryb, matesy a čerstvě smažené makrely. Ještě zapít tradičním staroněmeckým černým pivem a na závěr východofríský čaj s pohankovým dortem nebo se zákuskem s červenou krupicí. Vše ve stylovém servisu a v útulném domácím prostředí s milou obsluhou. Žádné automaty rychlého občerstvení a hamburgery. Hezky v klidu vychutnat a dlouho odpočívat s výhledem na moře a na rušný přístav. Lübeck je nejen městem kulturních památek, dobrého jídla a pití, ale také Mekkou sportu a zdraví. Půjčovny kol a lodí, jízdy na koních, relaxační zařízení, a především lázně. Dokonalá regenerace unaveného organismu. Přímořské klima je přímo ideální pro kardiaky, astmatiky či nemocné lupénkou. Lázeňské komplexy budov v čisté přírodě nabízejí celou řadu ozdravných kúr.
Oblíbeným sportem není motorismus, ale jízda na horském kole. Cykloturisty potkáte téměř všude. Tisíce kilometrů stezek najdete na těch nejkrásnějších místech severního Německa od Lübecku až po Hamburk. Stezky jsou od provozu odděleny širokým zeleným pruhem a značení je spolehlivé. Pokud si půjčíte kolo v Lübecku, máte kdispozici ještě speciální mapu včetně dobrých tipů na cesty. Objevíte krásu a pohostinnost severu a pochopíte zdejší zádumčivost a snění. Stanete se součástí přírody, naučíte se ji chránit a rozumět jí. A možná objevíte daleko více, než se podařilo mně…
Autor: Vlastimil Růžička – časopis Cestopisy.
