Zkratka UNESCO označuje Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu. Úkolem UNESCO je sjednotit v současnosti 195 členských zemí v úsilí o šíření vzdělanosti a vědeckých poznatků, sdílení kulturního bohatství a navázání mezinárodního dialogu. V roce 1972 UNESCO vydalo Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která zavazuje účastnící se státy ke zvláštní péči o výjimečná místa zapsaná na Seznamu světového dědictví. Seznam světového dědictví UNESCO zahrnuje památky kulturního i přírodního rázu. Aktuálně seznam obsahuje více než tisíc schválených položek ve 165 zemích světa.
Hmotné české světové dědictví na seznamu UNESCO
Mezi hmotné dědictví se řadí fyzická místa, ať už vytvořená člověkem nebo přírodou. Česká republika se pyšní k dnešnímu dni celkem dvanácti záznamy hmotného dědictví. Tehdejší Československo se poprvé dostalo na seznam UNESCO v roce 1992, a to díky historickým centrům měst Prahy, Českého Krumlova a Telče. Zatím posledním přidaným českým dědictvím UNESCO je židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, které byly zapsány v roce 2003.
Historické centrum Prahy
Naše hlavní město bylo zařazené na seznam UNESCO především díky svým dominantám v podobě Hradčan, katedrály svatého Víta a Karlova mostu, památkám vybudovaným ve čtrnáctém století za vlády Karla IV. Praha patří mezi nejmalebnější evropská města, která si zachovala svůj původní historický charakter. Pražská architektura představuje reprezentativní průřez všemi obdobími, od gotických měšťanských domů na Staroměstském náměstí přes barokní Arcibiskupský palác až po avantgardní moderní stavby jako Tančící dům. Architektura Prahy počínaje středověkem ovlivňovala architektonický vývoj celé střední Evropy. V době svého největšího rozkvětu během panování Karla IV. se město stalo politickým, ekonomickým, společenským a kulturním centrem široké oblasti.
Historické centrum Českého Krumlova
Historické jádro Českého Krumlova bylo vystavěno okolo hradu ze třináctého století, který v sobě pojí gotické, renesanční a barokní prvky. Město se zapsalo na seznam UNESCO jako vynikající příklad středověkého městečka, jehož architektonické dědictví se zachovalo po staletí až dodnes. Rozsáhlý komplex hradu a zámku Český Krumlov láká návštěvníky řadou unikátů, včetně impozantního Plášťového mostu, který spojuje zámek s barokními zahradami. Dále je zde k vidění zámecké barokní divadlo, opulentně zdobená scéna z konce sedmnáctého století. Vedle hradu a zámku dominuje Českému Krumlovu pozdně gotický kostel svatého Víta, vybudovaný na počátku patnáctého století ze základů ještě starší stavby.
Historické centrum Telče
Telč je společně s Prahou a Českým Krumlovem poslední lokalitou zapsanou na seznam UNESCO v roce 1992. Tohoto uznání se Telči dostalo díky tomu, že jde o jedno z nejlépe dochovaných středověkých měst ve střední Evropě plánovitě založené z politických a ekonomických důvodů uprostřed tehdy panenských lesů. Dnešní Telč přitahuje turisty i filmaře pohádek zejména svým náměstím lemovaným půvabnými domy s barevnými fasádami a romantickými podloubími. Architektonicky významnou památkou je také telčský zámek, původně gotický hrad přestavěný na reprezentativní zámek v renesančním stylu. Historické centrum Telče bylo ve středověku chráněno desetimetrovými hradbami, které na některých místech stále stojí v původní výši.
Historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a s chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
Město Kutná Hora se rozvíjelo díky nalezištím stříbra v oblasti a jeho bohatství dále rostlo poté, co bylo ve čtrnáctém století ustanoveno královským městem. Zápisem na seznamu UNESCO je od roku 1995 chráněn historický střed města s dochovanými středověkými měšťanskými domy. Předmětem ochrany UNESCO se stal rovněž mohutný pětilodní chrám svaté Barbory, gotická stavba vztyčená nejen jako svatostánek křesťanství, ale především jako důkaz prosperity místních obyvatel. Výstavba započala koncem čtrnáctého století, ale stavební práce probíhaly ještě o 170 let později. Barokně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie ze čtrnáctého století se nachází v městské části Sedlec a jedná se o nejstarší původně cisterciácký klášter v naší zemi.
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého se tyčí na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou. Tato stavba byla jediná česká památka, která se probojovala na seznam UNESCO v roce 1994. Kostel je vrcholným dílem originálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, v jehož stavbách se snoubí neogotický a barokní styl. Základní kámen byl položen v roce 1719 a kostel byl dokončen již o tři roky později. Výjimečným prvkem poutního kostela je jeho hvězdicový půdorys a architektonický plán pracující s geometrií kruhů.
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál, zahrnutý na seznamu UNESCO od roku 1996, se rozkládá na úctyhodné ploše téměř 300 km2. O jeho výstavbu se zasloužil knížecí rod Lichtenštejnů. Současný vzhled zámku Lednice vznikl převážně v devatenáctém století, kdy bylo původně renesanční sídlo přestavěno po vzoru tudorovské gotiky. Valtice byly nejdříve gotický hrad, který se časem proměnil na renesanční a následně barokní zámek. Uměle kultivovaná krajina obklopující oba zámky je komponovaná v souladu s anglickými romantickými principy. V areálu návštěvník narazí na množství drobnějších staveb, včetně rozhledny Minaret či loveckého zámečku Belvedér. Součástí komplexu je také Boří les a Lednické rybníky, vyhlášené jako ptačí oblast.
Vesnická památková rezervace v Holašovicích
Vesnička Holašovice se nachází poblíž Českých Budějovic a do seznamu UNESCO byla začleněna v roce 1998 jako jedinečná ukázka selského baroka, venkovského architektonického stylu z konce devatenáctého století. Půdorys Holašovic dodnes zůstává ve své středověké podobě. Holašovice se sestávají ze souboru výtečně dochovaných selských usedlostí zdobených štuky, z toho 23 památkově chráněných. Vesnice není konzervovanou památkou, většina stavení je v soukromém vlastnictví a trvale v nich žije přes sto obyvatel.
Zámek se zahradami v Kroměříži
Barokní kroměřížský zámek a přiléhající zahrady se dostaly na seznam UNESCO v roce 1998. Arcibiskupský zámek sloužil olomouckým biskupům a arcibiskupům od počátku dvanáctého století. Nejstarší částí budovy a současně její dominantou je 84metrová obranná věž, která se dochovala z původního gotického hradu. Podzámecká zahrada se datuje do patnáctého století a sestává se z udržovaných trávníků, uměle vysazených stromů a části určené pro chov exotických zvířat. Květná zahrada má přísně geometrické tvary inspirované francouzskou zahradní architekturou.
Zámek v Litomyšli
Zámek v Litomyšli, zapsaný na seznam UNESCO v roce 1999, byl vystavěný koncem šestnáctého století v renesančním stylu imitujícím italskou architekturu. V následujících stoletích byl zámek doplněný o barokní prvky. Fasáda budovy je ozvláštněná sgrafitovou výzdobou – dvoubarevnou omítkou, do které jsou vyškrábané vzory. Kromě geometrických vzorů stěny zámku zdobí i biblické, antické a vojenské scény. Součástí zámku je malé divadlo, vybudované koncem osmnáctého století, které sloužilo pro soukromou zábavu aristokratických obyvatel sídla. Zámek je obklopený upraveným anglickým parkem.
Vila Tugendhat
Moravská metropole Brno se dostala na seznam UNESCO v roce 2001, a to díky funkcionalistické vile Tugendhat. Tato proslulá stavba se jmenuje podle svých původních vlastníků, manželů Tugendhatových, kteří si svůj domov nechali navrhnout architektem Ludwigem Miese van der Rohem v roce 1928. Nákladná třípatrová budova stojící na příkrém srázu poskytovala svým majitelům veškerý myslitelný komfort a také zcela unikátní propojení obytného a přírodního prostoru. Interiér je založený na koncepci otevřeného prostoru. Součástí domu je zimní zahrada a místnost s prosklenou stěnou, která se dala odsunout a spojit tak pokoj s venkovní zahradou.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
Dominanta hlavního olomouckého náměstí, Sloup Nejsvětější Trojice, se zapsala mezi památky UNESCO v roce 2000 jako jedinečná ukázka památníku specifického pro střední Evropu. Sloup sahající do výšky 35 metrů je nevyšším sousoším u nás. Barokní sloup zdobený sochami světců vytvořili výhradně místní řemeslníci a umělci v první polovině osmnáctého století. Toto monumentální dílo bylo zamýšleno nejen jako oslava křesťanství, ale také jako výraz vděku za ukončení morové epidemie. Ve středu sloupu se nalézá malá kaple, která pojme pouze osobu kazatele, hovořícího z tohoto místa k věřícím shromážděným okolo sloupu.
Třebíčská židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa
Třebíč je důkazem mírumilovného soužití dvou kultur, židovské a křesťanské, což zohledňuje společný zápis třebíčské židovské čtvrti a křesťanské baziliky svatého Prokopa na seznam památek UNESCO v roce 2003. Židovská čtvrť se v Třebíči začala formovat ve třináctém století a mezi její dochované části patří více než stovka domů, dvě synagogy a židovský hřbitov. Bazilika svatého Prokopa v sobě spojuje románský a gotický stavební sloh. Historie baziliky sahá do dvanáctého století, kdy na jejím místě stála kaple patřící k sousedícímu klášteru. Jak se klášter rozrůstal, stal se z něj klášterní hrad a kaple byla ve třináctém století přebudována na baziliku.
Nehmotné české světové dědictví na seznamu UNESCO
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity. K dnešnímu dni seznam nehmotného dědictví UNESCO čítá více než 400 položek. Česká republika je zastoupená třemi samostatnými záznamy a dalšími dvěma záznamy sdílenými s dalšími zeměmi.
Verbuňk
Prvním českým zápisem nehmotného dědictví UNESCO se stal v roce 2005 slovácký verbuňk, tedy tanec předváděný na jižní Moravě chlapci odváděnými na vojnu. Dnešní verbuňk se již nespojuje s odvody, ale tančí se na hodech a dalších folklórních slavnostech. K tanci hraje dechovka, a ačkoliv se rámcově sestává ze tří různě rychlých částí, taneční kroky jsou improvizované.
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku
V roce 2010 se na seznam UNESCO zařadily masopustní průvody, které probíhají v Hlinsku a okolních obcích. Konají se v období masopustu, na konci zimy, a mají podobu procesí procházejícího vesnicí. Průvodu se účastní muži v červených a černých maskách, které znázorňují různé lidové postavy. Účastníci obcházejí dům po domu, kde předvedou tanec a jsou pohoštěni. Průvod uzavírá symbolická poprava masky kobyly a její oživení pálenkou.
Jízda králů
Jízda králů, tradice dodržovaná na Slovácku a na Hané, byla zapsaná na seznam UNESCO v roce 2011. Tak jako verbuňk a hlinecké masopustní průvody je Jízda králů vyhrazená pouze mužům. Obyčej nejasného původu spočívá v procesí na opentlených koních, v jehož středu je král, chlapec převlečený za dívku s růží v ústech. Doprovod krále vyvolává na přihlížející a vybírá příspěvky.
Sokolnictví a loutkářství
Sokolnictví a loutkářství jsou zatím posledními českými příspěvky na seznamu UNESCO z roku 2016, ačkoliv je sdílíme s dalšími zeměmi. Sokolnictví původně sloužilo jako způsob obstarávání potravy, kdy se k lovu používají vycvičení draví ptáci. Dnes je hlavní myšlenkou sokolnictví ochrana přírody a kulturního dědictví. O zápis loutkářství se dělíme se Slovenskem. Vyřezávané dřevěné loutky nejen baví, ale také vzdělávají publikum a jsou součástí naší divadelní tradice.
Česká republika skrývá nádherné kulturní i přírodní atraktivity, které dennodenně obohacují naše životy. Proto neváhejte a vydejte se prozkoumat krásy a bohatství české země.
