Přes usilovnou snahu litoměřických se v popel záhy mění několik staveb. Požár se nakonec, i díky pomoci zarostlého muže s uhrančivýma očima, podaří uhasit. Mladík odvážně vylézá na střechu a polévá ji vodou. Tehdy ještě netuší, že tato příhoda bude jeho pozemským requiem. Za několik dní umírá. Možná na nastydnutí způsobené „litoměřickým“ hašením. Ale nepředbíhejme události! O rok či snad dva roky dříve sedí „náš“ muž údajně modelem malíři Františku Maškovi. Ani jeden z nich tenkrát netuší, že tímto činem „zamotají“ hlavu svým potomkům! Proč? Muž na obraze prý není nikdo jiný než slavný český básník Karel Hynek Mácha. A zmíněný portrét můžeme dodnes vidět na zadní stěně kapličky v areálu hradu Valdštejn v Českém ráji! Jak se autor Máje ocitl na zdi hradní kaple sv. Jana Křtitele? Básník byl jistě zajímavá osobnost, ale svatý rozhodně ne! Na konci naší cesty poodhalíme roušku téhle podivné záhady.
Vězení českého „skorokrále“ a útočiště zabijáků
Kouzelný skalní hrad Valdštejn jakoby „vypadl“ z díla slavného romantického básníka Máchy, který tajemné hrady a „drsné“ skalní scenérie tolik miloval. Valdštejn, který nechali postavit kolem roku 1260 příslušníci šlechtického rodu Markvarticů, najdete jižně od Turnova. Zdi původně raně gotického a nejstaršího hradu v Českém ráji se tyčí na třech mohutných pískovcových blocích, připomínajícím bájné obry Atlasy. „Valdštejnské Titány“ najdeme v severním výběžku Hruboskalského skalního města.
Dnešní, barokně přestavěné panorama hradu už příliš nepřipomíná starobylý „fantasy vzhled”. Původní podoba hradu vzala prakticky za své při požáru v 16. století, ale ve středověku tahle „skalní pevnost“ připomínala pohádkové sídlo elfů. Obránci hradu nepotřebovali hluboké obranné příkopy zatopené vodou ani několik robustních obranných hradeb.Výhodná poloha hradu na třech vysokých skálách byla sama o sobě dostatečnou zárukou, že jeho obléhání nebude snadné. Stavby na jednotlivých skalních blocích spojoval důmyslný systém dřevěných mostů, stejně jako hlavní vstup do hradu. V případě největšího nebezpečí mohli obránci mosty zničit. Přesto byl hrad několikrát dobyt. Husitští hejtmané tady dokonce krátce věznili kandidáta na českou korunu, Litevce Zikmunda Korybutoviče. Ve středověku hrad poskytoval útočiště takovým „výtečníkům“, jako bylo duo loupeživých rytířů Šof a Švejkar, samozřejmě včetně jejich bandy. Jejich loupení a mordování ukončil až úspěšný útok zemské hotovosti (české domobrany) na hrad v roce 1440.
Do víceméně dnešní podoby byl hrad přestavěn v 18. a 19. století. Tehdy vznikl barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého, empírová brána, kaplička sv. Jana Křtitele, konírna, pseudogotický palác, nádherný vstupní kamenný most a další stavby. Pouze třetí skalní blok tehdejší výstavba moc nezasáhla. Zde dodnes najdeme nejvíc z původního hradu. I v dnešní, víceméně barokní podobě je však hrad krásný.
V záři slavného jména
A jak hrad Valdštejn dostal své jméno? Už jeho zakladatelé Markvarticové pocházejí z valdštejnského rodu! Jedním z majitelů hradu byl samotný slavný vojevůdce a rozporuplná postava českých dějin Albrecht z Valdštejna, který hrad znovu získal pro svůj rod – připadl mu totiž při konfiskacích majetku českých protestantů po bitvě na Bílé hoře.
A ve stínu neslavných poutí
Zatímco v 16. století hrad pustl, pozdější majitelé hradu František Josef z Valdštejna a jeho manželka Marie Markéta nechali na zdejších skalách postavit malou kapli. V ní se usadil vzdělanec, umělec a poustevník v jedné osobě, Václav Karel Holan Rovenský. Majitelé hradu měli velkolepé plány. Chtěli udělat ze skalního hradu slavné poutní místo, kam měli chodit lidé ze širokého okolí. Z tohoto důvodu iniciovali na počátku 18. století rozsáhlou výstavbu zaměřenou na křesťanské stavby. Ovšem plány jsou jedna věc a skutečnost druhá. Přes veškerou jejich snahu se hrad nikdy nestal proslulou náboženskou lokalitou. Snad proto, že valdštejnští se nikdy nemohli pochlubit žádným údajným zázrakem nebo jinou neobvyklou událostí.
Na dohled k nebesům
Zdejší hradní stavby shlíží na své okolí jakoby svrchu – v úrovni lesů a skal. Z některých míst je překrásný výhled do okolních rozpraskaných skalních měst Českého ráje a na nedaleký tajemný hrad Trosky. Na zdejších vysokých skalách se budete cítit svobodněji než jinde. Skoro na dosah modrých oblaků, nedostižných přání a podivuhodných tajemství. Stačí jen natáhnout ruku a zavřít oči. Z nedalekého lesa možná za chvíli vyjede neohrožený rytíř na koni, vyběhne malý veselý hobit anebo snad zatančí krásná lesní víla? Hrad Valdštejn, i když se poutním místem nakonec nestal, je blízko, blizoučko nebi. Doslova i metaforicky.
Záhada dávných dob
Nastal čas rozluštění starého příběhu. Jaké je tajemství „obrázku“ na kapli sv. Jana Křtitele? Na její stěně je zobrazen svatý Jan Křtitel. Avšak vzorem pro jeho portrét nebyl údajně nikdo jiný než právě Karel Hynek Mácha! Jen pohádka? Asi ne tak docela. Po smrti slavného básníka vyslali prý jeho přátelé na Valdštejn malíře, aby „obkreslil“ malbu z kaple. Když se malíř vrátil do Prahy, Máchovy přátelé prý ani na chvilku nezaváhali, že tvář patří slavnému poetovi. Podle tváře na valdštejnské kapličce byla dokonce později rekonstruována přibližná podoba K. H. Máchy, která je dodnes reprodukována v některých knihách a učebnicích! Navíc – Mácha byl velmi výrazného, uhrančivého vzhledu. Není tedy divné, že by si ho malíř vybral za model. Avšak jednoznačně tuto záhadu asi nikdy nerozluštíme…
Autor: Petr Koutský – časopis Cestopisy.
