Tajemné hrady v Českém ráji

Naše země se co do počtu hradů řadí mezi absolutní evropskou špičku. Také oblast Českého ráje je romantickými hradními zříceninami pěkně prošpikovaná, a to jak těmi notoricky známými, jako je třeba Kost, Trosky nebo Valdštejn, tak těmi téměř neznámými, o kterých ví jen skuteční fandové a znalci Českého ráje. Není tedy divu, že i tyto dávné památníky zašlé slávy Čechů se výraznou měrou podílejí na věhlasu regionu. Osudy zdejších hradů navíc mnohdy výraznou měrou ovlivnily osudy celé země…

Asi nejznámějším z hradů v Českém ráji jsou Trosky. Jejich silueta je tak charakteristická, že se dostala i do znaku zdejších ochranářů a tvoří dnes i jakési logo celého kraje. „To, že se Trosky staly synonymem pro celý Český ráj, se vůbec nedivím. Jsou velmi fotogenické a také jejich dispozice na dvou obrovských bizardních sopečných sopuších je naprosto unikátní,“ vysvětluje historik Jan Střelka.

K slovům odborníka není mnoho co dodat. Tenhle hrad je opravdu unikátem minimálně mezi všemi středoevropskými hrady. Na exponovaném místě poblíž staré obchodní stezky mezi Jizerou a svazem východočeských měst jej na konci 14. století postavil ve své době jeden z nejvyšších českých šlechticů Čeněk z Vartenberka. Stavba hradu odpovídala tehdejší módní vlně hradní architektury stavět hrady tzv. dvoupalácového nebo dvouvěžového typu, pro který byl sopečný vrch se svými dvěma skalami přímo dělaný. Díky trojitým hradbám a obou věžím byl v době svého vzniku přímým útokem prakticky nedobytný.

Protože Čeněk byl příznivcem nechvalně známého císaře Zikmunda, není příliš překvapivé, že se hrad v roce 1424 pokusili dobýt husité. Trosky ale díky svému kvalitnímu opevnění vydržely, i když měly namále. Naopak před vojskem posledního českého krále Jiřího z Poděbrad, který bojoval proti jeho tehdejšímu majiteli, jenž ho zradil a dal se do služeb uherského krále Matyáše, už hrad o 43 let později kapituloval. Zkáza na svou dobu výstavní pevnosti s trojpatrovým palácem s velkými okny, umístěným pod vyšší věží zvanou Panna, způsobila pokles významu Trosek jako šlechtického sídla. Vypálení během třicetileté války pak znamenalo pro hrad ránu z milosti.

Trosky se dostaly nejen do českých, ale dokonce už i do zahraničních knih. Hrad, respektive jeho legendami opředené podzemí, totiž hraje významnou roli i v knize známého polského autora žánru fantazy a historie Andrzeje Sapkowského. Dnešní zájemce o putování inspirované dějem slavných románů nebo fi lmů má však smůlu. „Jeskyně pod Troskami, kam lezly bez problémů celé generace našich dědků, jsou totiž kvůli ochranářům už několik let nepřístupné,“ vysvětluje historik Střelka.

Mezi další významné hrady Českého ráje patří i Hrubá Skála, Valdštejn a nedaleké Kavčiny. Všechny tři leží jen kousek od sebe v těsné blízkosti turisty přecpané Magistrály Českého ráje. Zatímco první hrad byl postupem věků přeměněn na zámek a Valdštejn proslul nejen tím, že odtud pochází rod slavného a kontroverzního Albrechta z Valdštejna, o malém hrádku Kavčiny mlčí i většina odborných knih. Přitom místo se skálou na samém konci spojení dvou hlubokých kaňonů, na kterém se dosud dají nalézt zbytky hradní věže, je dodnes velmi malebné. Hrádek sloužil jako předsunuté opevnění Valdštejna a společně s ním byl v roce 1440 obležen vojsky Jana Smiřického a Sokola z Lemberka. Obě pevnosti padly až po několikaměsíčním obléhání, když útočníci nasadili do boje více palných zbraní, v jejichž využívání patřili Češi v té době ke světové špičce.

Kost patří psu

Když se ten hrad před poutníkem najednou vynoří mezi stromy v závěru už Kelty využívaného údolí Plakánek, každý se až zajíkne a na chvíli strne. Hrad Kost, tvořený hlavně zdálky viditelnou obrovskou obytnou věží, je skutečný pojem nejen Českého ráje. Hrad založil Beneš z rodu Vartnenberků před rokem 1349. V té době byl jedním z nejvyšších velmožů českého království a jako purkrabího císaře Karla IV. ho v podání Jaroslava Marvana z filmu Noc na Karlštejně zná asi každý. Kost byla vystavěna v unikátním českém stavebním slohu, který přizpůsobil našim podmínkám architekturu francouzských kastellových pevností. Asi i díky tomu hrad přežil obléhání husitů a byl dobyt až při využití úplně nových zbraní v roce 1635. Jako vojenský objekt ale sloužil ještě v roce 1866 při prusko-rakousko válce, kdy nedaleko od hradu došlo k jedné z bitev. Ještě před válkou ale hrad vyfotografovala pruská rozvědka a tyto špiónské obrázky jsou tak nejstaršími fotografiemi českého hradu vůbec. Dnes Kost dostala zpět v restituci italská větev šlechtického rodu Kinských dal Borgo. Jak ale tvrdí náš nejznámější hradní odborník Tomáš Durdík, zatímco předchozí, státem řízené, opravy jsou jedny z nejzdařilejších po 2. světové válce, současné práce na hradě patří naopak k těm nejhorším.

Přesto zůstává Kost perlou Českého ráje, což potvrzuje její četné působení v řadě pohádek, a to včetně okolí, zejména údolí Plakánku. Stejně fotogenickými a filmaři vyhledávanými lokalitami jsou také hrad Frýdštejn nad Jizerou a Hrubá Skála, kde se natáčela pohádka Princ Bajaja. Na Valečově, unikátním a našem největším skalním hradě, se zase natáčely některé díly seriálu o slavných loupežnických historkách.

Prakticky na dohled od známého a vyhlášeného Frýdštejna a Vranova leží v bludišti skla a lesů vysoko nad pravým břehem Jizery zbytky téměř neznámého hrádku Drábovny. Také Zbirohy na protější straně jizerského údolí nad osadou Rakousy moc lidí nenavštěvuje. Přesto tvoří vzácnou ukázku hradní architektury z doby Václava IV., kdy kulminovala éra ryze české hradní architektury. Tehdy se u nás začaly stavět hrady ani ne tak za obranným, jako spíše reprezentačním účelem. V podstatě se jednalo o jakýsi přechod mezi hrady a budoucími zámky, proces, který byl u nás bohužel po zavraždění Mistra Jana z Husince přerušen na více jak padesát let. A právě nedostatek obranných vymožeností se také stal hradu po dvakrát v jeho krátké historii osudným. Jeho druhé dobytí coby sídla lapků bylo pro Zbirohy fatální a už od roku 1442 existoval jen jako zřícenina. Což mu ovšem dnes na jeho kráse rozhodně neubírá.

Autor: Petr Blahuš – časopis Cestopisy.