Trať začíná přímo v přístavu Ploče a kopíruje tok řeky Neretvy v oblasti její delty v délce 20 km. Toto území mokřadů a políček, mezi nimiž meandruje jeden z klenotů Balkánu, řeka Neretva, je protkáno sítí kanálů a často používaným dopravním prostředkem je úzký dřevěný člun. Celá oblast se rozprostírá na ploše 425km² a dostala přezdívku „Malá Kalifornie“. To díky specifi ckému klimatu s průměrnou roční teplotou 16 °C, které umožňuje pěstování jižního ovoce – kiwi, pomerančů, mandarinek.
Delta Neretvy je specifická také tím, že se ve zdejším subtropickém mikroklimatu v minulosti několikrát rozšířila i malárie a další nemoci pro tuto oblast netypické. Neretva se v blízkosti města Ploče vlévá do Neretvanského kanálu, jenž je součástí Jaderského moře a odděluje polo- ostrov Pelješac od vnitrozemského Chorvatska.
Jako olej po vodě
Ploče, domov 6500 obyvatel, odnepaměti plnilo funkci strategicky položeného města a důležité křižovatky obchodních cest. Ležíc na půli cesty mezi Splitem a Dubrovníkem je zároveň branou přirozené cesty z Jaderského moře do vnitrozemské Hercegoviny, zajišťované právě tokem Neretvy. Ploče se nachází na úpatí pohoří Biokovo, respektive jeho jihovýchodního úpatí Rilić. Nedaleko za městem se tak kopce zdvihají až do výše 600 metrů.
Jízdenka za 12 kun nám zaručuje cestu do druhého většího města této oblasti – Metkoviće, které leží již na chorvatsko-hercegovských hranicích. Trasa železnice se po pěti úvodních kilometrech přibližuje k Neretvě a sleduje její tok následujících 20 km, přičemž ji neopouští na vzdálenost více než několika desítek metrů. Její břehy jsou porostlé bujnou vegetací, azurově modré vody však díky své nízké teplotě nikoho ke koupání nelákají. S teplotou vody v Neretvě se pojí jedna kuriozita. Slaná a relativně teplá voda z Neretvanského kanálu se při dně dostává několik kilometrů proti proudu Neretvy a nemíchá se se studeným říčním tokem přitékajícím z Hercegoviny. Ten po ní prakticky pluje podobně, jako olej pluje po vodě. U dna je tedy voda o mnoho stupňů teplejší než při hladině.
Až na hranice
Projíždíme obcí Komin, kde je před každým domem zakotven malý člun. Spletitý systém říčních ramen a umělých kanálů zde skutečně plní důležitou část dopravní sítě. V blízkosti obce Krvavac se trať dostává do úzkého pruhu, ve kterém ji z jedné strany ohraničuje Neretva a na straně druhé se prudce zvedá pohoří Rujnica s nejvyšším bodem ve výšce 734 metrů.
Železniční trať v Metkovići nekončí, vlaky nicméně opouštějí chorvatské území a pokračují po bosensko-hercegovské železniční síti podél Neretvy do Mostaru a dále do Sarajeva.
Autor: Michal Vačkář – časopis Cestopisy.